Hlavní obsah

RECENZE: Milostné utrpení starého třicátníka

Tak trochu trpíme, ale zase ne tak moc. I to by mohlo být heslem předčasně zestárlých vztahy zklamaných českých třicátníků, kteří dlouze diskutují u piva ve velmi zvláštním, rozporuplném a místy pospávajícím filmu Bohdana Karáska Karel, já a ty.

RECENZE: Milostné utrpení starého třicátníka

Karel, já a ty začíná pohledem do životní krize Saši (Jenovéfa Boková), jejíž vztah s manželem (Miloslav König) se hroutí. Myslí si, že to vyřeší, když se na čas odstěhuje, a tak začíná putování po lidech a bytech. U první kamarádky a jejího partnera to moc nevyjde, protože na přítomnost cizího ženského elementu v bytě je vyloženě alergická, a tak se Saša přesunuje k samotářskému filozofujícímu kamarádovi (Bohdan Karásek).

Prakticky dvouhodinový snímek nemá žádnou dramatickou linii, divák pořád čeká, jestli se už něco stane, jestli postavy zabojují o své pochroumané vztahy, nebo je ukončí a vstoupí do kláštera v Himalájích, ale ani na jedno nemají odvahu. A tak se dlouze rozpráví u piva, jamruje se, spílá osudu, ale skutek utek. Jedna statická dlouhá scéna střídá druhou, jen se mění obýváky.

Jenovéfa Boková ve filmu Karel, já a ty

Foto: Marienbad Film

Nejedna pasáž budí otázku, proč tam vlastně byla. Třeba ta s přiopilou dívkou, která si hází mincemi a pak žertovně naráží do pouličního sloupu lampy. Jinde se zase Saša chvíli schází se starším novinářem, evidentně má o něj zájem, ale postava najednou zmizí. Nedozvíme se pořádně, proč se už nescházejí.

Nedějovost by tolik nevadila, pokud by dialogy byly vybroušené a třeskutě vtipné, zde ovšem vyvolají mírné pousmání jednou za půl hodiny. Navíc ve snímku Karel, já a ty většina lidí nehraje, oni pouze deklamují text. U Jenovéfy Bokové a Petry Nesvačilové lze poznat hereckou zkušenost, jinak sledujeme něco jako ledabylou čtenou zkoušku.

Snad by se dalo říct, že Karáskův film přináší prostou upřímnost. Není to žádný komerční úmyslně odfláknutý brak, přinejmenším jde o poctivý pokus o uměleckou výpověď o něčem, co autora trápí. I když místy působí jako jájínkovské putování s moudrými promluvami (ne, že by ledacos z toho nebyla pravdivá životní zkušenost, ale to deklamování...), přece má své nezralé kouzlo studentského filmu.

Bohužel mu podráží nohy i technické záležitosti - velmi ospalá kamera, střih atd. Zjevně nebylo (mimo jiné) dost peněz. Celé je to trošku nudné a nedotažené, ale v poměrech dnešního českého filmu zdaleka ne nejhorší.

Celkové hodonocení: 60%

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků