Článek
V její hudbě jsou od roku 1999, kdy vznikla, vpletena všechna pozitivní stylová klišé. Na aktuální desce je vetkla do deseti skladeb, kterým takto vtiskla takovou sílu, že z výkonů všech členů leckdy běhá mráz po zádech. Klišé totiž přetavili v žánrové umělecké dílo.
A tak jsou na desce slyšet poctivá klasická kytarová sóla i jejich progresivní podoba odpovídající současnému přemýšlení metalových kytaristů, thrashové riffy vytvářející přepevnou zvukovou stěnu, co do úderů plné a funkční bubenické party, dvojšlapka, která je ještě víc stmeluje, a hutně pobrukující baskytarové linky.
To všechno dokreslují košaté aranže skladeb, které mimo jiné přinášejí zásadní dynamické změny, posuny nálad a s gustem odkrývají pasáže, jež se v jednotlivých písničkách objeví třeba jen jednou.
Obal alba kapely Trivium.
Ve veškeré té dokonalosti se pak trochu topí nepříliš výrazný zpěv Matta Heafyho, stranou šla i ambice nabídnout ve skladbách nosné a výrazné melodie. Ne že by v nich nebyly vůbec, album What The Dead Men Say ale jako celek upřednostňuje kvalitu provedení před jakoukoli jinou přitažlivostí.
Je to výstava stylové kvality, která pozorného spotřebitele nepřestane bavit ani na okamžik. Nabízí totiž jednu hudební lahůdku za druhou. I v detailech.
| Trivium: What The Dead Men Say |
|---|
| Roadrunner, 46:31 |
Hodnocení: 90 %
Může se vám hodit na Zboží.cz: