Hlavní obsah
Celine Dionová na albu spolupracovala s mnoha dalšími umělci. Foto: ČTK

RECENZE: Celine Dionová lehce experimentuje, ale neuniká

Proslula jako interpretka dojemných popových balad. Vždy z nich dokázala akcentovat emoci, která posluchače vtáhla do jejich příběhu, aniž by musel přesně rozumět obsahu textu. Na novince Courage na to ale jde kanadská zpěvačka Celine Dionová i trochu jinak. Třeba hned na začátku.

Celine Dionová na albu spolupracovala s mnoha dalšími umělci. Foto: ČTK
RECENZE: Celine Dionová lehce experimentuje, ale neuniká

Písnička Flying On My Own přišla z úplně jiného světa, než v jakém se zpěvačka obvykle nacházela. Je ovlivněná elektronickou taneční hudbou a Dionové nesluší. Je v ní výrazově nejistá a spíše experimentuje, než mluví z hloubi své duše.

Tak razantní náznak jinakosti alba by mohl věrné fanoušky od poslechu dalších písniček dokonce odradit, tím spíš v době, kdy posluchači nemají tolik trpělivosti, neboť na ně stále čekají další písničkové pokusy někoho známého i zcela nového. Hned s druhou skladbou Lovers Never Die se ale Dionová hlásí u jiné hudební přepážky. Vstupuje do trochu temných rytmů evokujících pop devadesátých let. Je to její další albová tvář.

K procítěné baladě, tedy ke své nejpřesvědčivější umělecké poloze, se dostala ve třetí Falling In Love Again. Vévodí jí klidný rytmus, přirozený zvuk klavíru a pěvecké umění protagonistky. Její hlas se v ní funkčně ztenčuje i sílí, skladba na něm stojí a on ji vznešeně nese od začátku do konce.

Navíc je to melodicky výrazná píseň, jedna z nejsilnějších na albu (spolu se závěrečnou klenutou Perfect Goodbye). Dionová v ní zpívá, že opět miluje, což je po smrti jejího manžela Reného Angélila v roce 2016 dobrá zpráva, byť jde nejspíš o novou lásku k drahému zesnulému. Byl to ostatně odchod muže a následný žal, jež hudebnímu světu čekání na dvanáctou studiovou desku Dionové protáhly na šest let.

V Lying Down dala průchod síle svého zpěvu a šíři svého hlasu. V textu se dotýká mezilidských otázek a připomíná, že po skončení osudového vztahu je třeba změnit přístup k životu. Titulní Courage pak připomene, že se při poslechu jistého přednesu, klavíru a smyčcových pasáží lze i trochu chvět. „Lhala bych, kdybych tvrdila, že je mi fajn,“ zpívá a přináší do písničky sentiment hned na začátku.

Obal alba Courage zpěvačky Celine Dionové.

Foto: Columbia

Podobně to udělá v mnoha dalších momentech na desce. Pracovala na ní s řadou věhlasných producentů i tvůrců, což v konečném vyznění způsobilo, že je trochu nepevná. Všichni její spolupracovníci se nicméně evidentně shodli na tom, že Dionové největší kvalitou jsou hlasový projev a interpretace. Na nich kolekce stojí.

Rozdíly jsou v tom, jak jsou písně produkčně zabaleny. Některé jsou elektronicky zkrášleny, což jim v případě účasti tak velké zpěvačky částečně krade upřímnost. V úvodní skladbě se to elektronické krášlení dotklo dokonce i jejího hlasu.

Písnička For the Lover That I Lost, za kterou stojí britský autor Sam Smith, je sice akustická a volná, ale je v ní patrný mužský element, a tak v podání ženy strádá v upřímnosti. Následující Baby má současný popový švih, patří ke svižnějším na desce. Nemá ale ostré lokty, je tak nějak hodná, neprůbojná. A platí to i o soulové Look At Us Now.

Celine Dionová na desce trochu riskuje. Uchovala si ale dost prostoru, na němž se prezentuje tradičně a svým stabilním fanouškům neuniká. Kdyby nahrávka nabídla víc silnějších skladeb, určitě by byla v diskografii zpěvačky důležitější.

Celine Dion: Courage
Columbia, 57:00

Hodnocení: 75 %

Může se vám hodit na Zboží.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků