Hlavní obsah

RECENZE: Anna – mohla to být parodie, ale chybí humor

Kde jsou ty časy, kdy francouzský režisér Luc Besson točil filmy Leon, Magická hlubina, Pátý element nebo Brutální Nikita. Podle hrdinky posledně jmenovaného vystavěl i Annu, titulní postavu svého nejnovějšího snímku. Film Anna by však mohl být spíše parodií na špionážní filmy než vážně myšleným akčním thrillerem. Jenže to by musel být vtipný.

RECENZE: Anna – mohla to být parodie, ale chybí humor

V podobě, v níž film vstoupil do kin, je jen nudný a v mnoha směrech nesmyslný.

Annu poznáváme v roce 1990, kdy ji na moskevském trhu osloví vyhledávač talentů pro modelingovou agenturu, odveze ji do Paříže a postará se o to, aby její hvězda vylétla hodně rychle vzhůru. V pořádku.

Jenže pak se přeneseme „o tři roky dříve“, kdy se táž mladá žena, důstojnický sirotek, znásilňovaný a zdrogovaný, potácí na dně ještě sovětské společnosti. S notebookem na stole, což je jen první z řady nesmyslů, k nimž patří i tajné americké vězení někde v Česku a jež se vrství ve filmu pocitově ještě delším, než jsou reálné dvě hodiny.

Modelka Anna v podání Rusky Sashi Lussové začne nejdřív pracovat pro KGB. Její mimořádně krutou a drsně sarkastickou nadřízenou hraje Helen Mirrenová, díky hereččině mistrovství jediná zábavná postava filmu.

Helen Mirrenová jako drsná šéfka je jedinou zábavnou postavou filmu.

Foto: Vertical Ent.

Z Anny se pod jejím vedením stane zabiják, který si poradí nejen s celou hospodou, ale vlastně s libovolným množstvím podobně cvičených lidí, které vystřílí arzenálem, na který by potřebovala nejméně dvoukolák, a nedostává-li se zbraní, poslouží i vidličky. Zabíjí podle zadání prakticky na potkání, leckdy i na veřejnosti, ale nikdo po ní nijak zvlášť nepátrá, nikdo se nad tím nepozastavuje.

V KGB získává velmi dobrou pozici, ale pak se objeví agent CIA, jehož hraje Cillian Murphy a který má plán, jak Annu přetáhnout, aby zabíjela zase pro druhou stranu. „Dvacet let jsme měli s KGB korektní vztahy, než přišel současný ředitel, který je nerespektuje. Je tedy třeba ho odstranit,“ tvrdí ten dobrý muž a Anna začne hrát na obě strany.

Na obou si dopřeje i trochu toho sexu, přičemž film soustavně přeskakuje v čase, což mu umožňuje vyprávět stejné věci nejméně dvakrát. Přitom napodruhé jen do záběru vstoupí někdo další, abychom věděli, „jak to bylo doopravdy“.

A metry běží. Úmorně, vlekle, bez toho, aby diváky mohlo cokoli z předkládaného zaujmout, protože s budováním napětí, natož vztahu k postavám si film starosti nedělá. Od začátku do konce jen vzbuzuje pocit, že to snad opravdu měla být parodie.

Jenže ta by musela mít nejen humor, ale také by v ní nesměla padat moudra pronášená bezostyšně na všechny strany pracovníky té či oné zpravodajské služby. A příliš zábavné nejsou ani řídké akční scény už proto, že jsou prakticky pořád stejné.

Anna
Francie 2019, 118 min. Režie: Luc Besson, hrají: Sasha Lussová, Helen Mirrenová, Luke Evans, Cillian Murphy, Nikita Pavlenko a další

Hodnocení: 30 %

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků