Hlavní obsah
Role Jana Mikoláška se ve filmu Šarlatán zhostil Ivan Trojan. Foto: CinemArt

Pandemický rok v kultuře ve znamení dílčích úspěchů a čekání na obrat

Kulturní scéna na celém světě prošla divným rokem. S příchodem koronaviru a následnou pandemií se v podstatě zastavila, neboť ti, kteří o jejím chodu rozhodují, mají za to, že konání kulturních akcí je pro lidi nebezpečné. Proto umělci ze všech zemí hovoří o roku zmaru a zklamaných nadějí.

Role Jana Mikoláška se ve filmu Šarlatán zhostil Ivan Trojan. Foto: CinemArt
Pandemický rok v kultuře ve znamení dílčích úspěchů a čekání na obrat

Všichni vyhlížejí další měsíce a věří, že v roce 2021 se věci začnou opět dít. Podle nejodvážnějších teorií by se mohla kulturní scéna takříkajíc rozběhnout někdy v květnu a léto by pak mohla prožít v relativně slušné kondici. Uvidí se ale, jestli si na to budou muset jednotlivé země vystačit jen s domácími umělci, nebo se už budou moci spolehnout na „pomoc“ ze zahraničí, kdy se světoví mistři vypraví rozdávat radost lidem v jiných oblastech.

Pojďme se nyní ohlédnout za kulturou tak, jak fungovala v roce 2020.

Kina zavřená, ale pořád se točí

Letošní situace postihla kinematografii především uzavřením kin. Týdenní propad tržeb je 25 milionů korun týdně, a pokud zůstanou kina zavřená do února, bude celková částka škod dosahovat až půl miliardy.

Jejich návštěvnost přitom loni dosáhla vrcholu, když do nich přišlo více než 18 milionů diváků. Na to lze jen vzpomínat, přesto tři miliony, které uvítala kina v rozvolnění, ukazují, že jakmile to nařízení dovolí, lidé se do kin vrátí.

Přes všechny potíže však česká kinematografie dosáhla úspěchů především v zahraničí, kde se letošní i loňské filmy hrály i sbíraly ocenění. Animovaná Dcera byla nominována na Oscara, Nabarvené ptáče na nejlepší film roku při udílení Evropských filmových cen. Agniezska Hollandová získala tamtéž nominaci za nejlepší režii Šarlatána, internetový seriál #martyisdead jako první český seriál v historii dostal prestižní ocenění Emmy.

Novinka dokumentaristky Heleny Třeštíkové Anny měla světovou premiéru na festivalu dokumentárních filmů IDFA v Amsterdamu a tak by bylo možné ještě pokračovat.

Úspěšnou roční bilanci zaznamenala i pražská FAMU. Studentské filmy z této školy se probojovaly na festivaly v bezmála padesáti zemích světa a získaly více než sto ocenění, což je vůbec nejvyšší počet v novodobé historii školy.

A naštěstí se ve druhé vlně koronavirových opatření na rozdíl od jara nezastavila natáčení. Jakmile to tedy nařízení dovolí, mohou se diváci těšit na bohatou nadílku nových filmů.

V americkém Los Angeles se v únoru konal 92. ročník udílení filmových cen Oscar. Kralovala mu jihokorejská černá komedie Parazit režiséra Pong Čun-hoa.

Koncertní půst, dobrá alba

Kvůli pandemii koronaviru byly z velké části zrušeny či přeloženy živé koncerty. Týká se to naší scény i scény světové. Poznamenalo to jak velké letní festivaly, jež byly vesměs se stejným nebo velmi podobným programem přeloženy na příští rok, tak i klubové koncerty, kterých bylo letos opravdu málo.

Pro pořadatele všech hudebních akcí tato situace znamená velkou finanční ztrátu. Smutné také je, že mnozí z těch, kteří se na konání akcí podíleli v pozici, kdy nejsou na očích (zvukaři, osvětlovači, technici), zamířili za prací mimo „stojící“ hudební průmysl. Až se zase jeho kola roztočí, snad se do něho vrátí.

Lednovému udílení cen Grammy dominovali teprve osmnáctiletá americká zpěvačka Billie Eilish a její dvaadvacetiletý bratr, hudební producent Finney O’Connell. Oba si odnesli po pěti prvenstvích. České Ceny Anděl byly vyhlášeny až v červnu prostřednictvím televizního pořadu. Absolutním vítězem se stal zpěvák a kytarista Vladimír Mišík, který získal ocenění v šesti kategoriích s albem Jednou tě potkám.

Vladimír Mišík dominoval letošnímu předávání Cen Anděl.

Foto: František Ortmann

Letošní cenu Mercury Prize obdržel britský zpěvák a skladatel Michael Kiwanuka. Ocenění má za své třetí studiové album s názvem Kiwanuka, které vyšlo začátkem listopadu 2019. Americká zpěvačka Taylor Swiftová ovládla v listopadu udílení Amerických hudebních cen. V Los Angeles byla vyhlášena vítězkou kategorií Umělkyně roku, Nejlepší popová/rocková zpěvačka a Nejlepší hudební video.

To, co letos dobře fungovalo, bylo vydávání alb. Mnozí umělci přiznali, že jejich desky vznikly díky volnu v koronavirové pauze, kterého využili k psaní písní a nahrávání. Jiní pak vydání svých nových desek kvůli pandemii přesunovali.

Z českých titulů stojí za zmínku novinky Lenky Dusilové (album se jmenuje Řeka), Anety Langerové (Dvě slunce), Kateřiny Marie Tiché (Sami), Jaromíra Nohavici (Máma mi na krk dala klíč), Tata Bojs (Jedna nula), Dana Bárty a Illustratosphere (Kráska a zvířený prach) a mnohé další.

Ze zahraničních novinek potěšilo nové album australských AC/DC (Power Up), Bruce Springsteena (Letter To You), Boba Dylana (Rough and Rowdy Ways), dvou bez ohlášení vydaných desek Taylor Swiftové (Folklore a Evermore), Lady Gaga (Chromatica) a mnoha jiných. Je tedy co poslouchat, není na co chodit.

Nejistá divadelní sezona v troskách

Tento způsob existence divadla zdá se mi poněkud nešťastným, povzdechnou si s mistrem Antonínem Důrou divadelníci na konci roku, jehož obě sezony končí v troskách.

Jarní vlna koronavirové nákazy ukončila minulou sezonu už v březnu. A po krátkém letním vzedmutí open air produkcí přišla v září druhá vlna, která znemožnila rozjezd té nové. I když se stihlo pár úspěšných premiér, valná většina se jich odkládá už podruhé a zdá se, že i potřetí. Skeptičtější či spíše jen realističtější divadelní ředitelé mluví již teď o ztracené sezoně.

Důsledky koronavirových omezení pocítila divadla napříč celým spektrem divadelní sítě. Důsledky nejen ekonomické, ale i psychické, sociální a morální. Od ztráty komunikace herců s diváky až po ztrátu motivace a v neposlední řadě ztrátu i diváků, z nichž mnozí možná přestanou vnímat divadlo jako naléhavou součást své existence.

Od druhé světové války nezažilo divadlo tak hlubokou krizi. V tuto chvíli jsou všechny plány a předpovědi jen věštěním z kalné křišťálové koule. Jen budoucnost ukáže, co všechno krize ve svých důsledcích přinesla. Jisté je, že divadlo už nikdy nebude stejné jako před koronavirem.

Ale abychom nebyli jen pesimističtí, koronavirus naučil (nejen) divadelníky i solidaritě, hledání a nalézání nových forem a způsobů komunikace s diváky, které divadlo do budoucna jistě zúročí. A velmi naléhavě otevřel otázku nedořešeného financování domácí divadelní sítě.

Výstavy dostaly jen omezený čas

Jen pár měsíců z uplynulého roku mohly mít otevřeno výstavní síně, muzea a galerie. A bohužel jen zlomek lidí stihl vidět výstavy, které jsou unikátní a díky zápůjčkám od soukromých majitelů nebo ze zahraničí také časově limitované. Ne všechny se podařilo prodloužit.

Ačkoli výstavy Rembrandtových děl v Národní galerii Praha, Sluneční králové v Národním muzeu a mezinárodní filatelistická se slavným Červeným mauritiem také v Národním muzeu dostaly od ministerstva kultury výjimku a mohly mít na rozdíl od jiných otevřeno i ve čtvrtém stupni systému PES, od 27. prosince, kdy Česko spadlo do rizikového pátého stupně, přestala platit.

Rembrandt van Rijn: Učenec ve studovně, 1634

Foto: Národní galerie Praha

Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka bude vláda nejpozději 4. ledna situaci znovu vyhodnocovat. „Podle toho, jak to bude vypadat, budeme rozhodovat o tom, co po desátém lednu. Pokud by situace byla příznivá, tak první možnost znovu otevřít je 4. ledna. Ale nechci předbíhat,“ řekl Českému rozhlasu.

Další z řady výstav, které dostaly stopku, je podle kurátorů expozice evropského významu a největší událost v dosavadní historii nejznámější regionální výstavní síně. Jde o výstavu Nad slunce krásnější – Plzeňská madona a krásný sloh v plzeňských Masných krámech.

Lidé jsou ochuzeni také o největší výstavu Muzea města Brna věnovanou architektu Adolfu Loosovi, který zásadním způsobem určil vývoj světové moderní architektury.

Smutní jsou také pořadatelé projektu iMucha, který v Obecním domě v Praze představuje originální díla Alfonse Muchy i z nich odvozené pohyblivé artefakty. A Národní galerie s retrospektivní výstavou malíře Mikuláše Medka Nahý v trní.

Největší zájem o české spisovatelky

Těžký byl končící rok i pro nakladatele a knihkupce. Zrušeny byly knižní festivaly, prodej knih byl velmi okleštěn. Ale lidé si cestu ke svým knihám našli, i přes různá omezení. Knihy si objednávali, kupovali, četli. A nejraději české autorky.

Podle žebříčku Databáze knih za celý uplynulý rok se v první desítce nejčtenějších knih roku 2020 umístila díla spisovatelek. Nejčtenější byl román Šikmý kostel od Karin Lednické, který popisuje osudy lidí z někdejší pastevecké vesnice, jež vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí. Kvůli němu také o sto let později zanikla. Spisovatelka už píše pokračování.

Na pomyslném druhém místě je kniha Petry Dvořákové Vrány a na třetím Tiché roky od Aleny Mornštajnové. Na čtvrté příčce je psychothriller Shari Lapeny Jeden z nás, za ním Hana od Aleny Mornštajnové, Kanibal z Nine Elms od Roberta Brynzy a Slepá Mapa opět od Aleny Mornštajnové.

Na autogramiádách Aleny Mornštajnové bývá plno, na besedách zrovna tak.

Foto: ČTK

Následuje kniha Chirurg od Petry Dvořákové, Pravda nebo lež od Colleena Hoovera, Nevítaný host spisovatelky Shari Lapeny a Poslední přání Andrzeje Sapkowského.

Úmrtí kulturních osobností v roce 2020

7. 1. Neil Peart (67), kanadský hudebník

 9. 1. Petar Introvič (68), bluesový zpěvák

21. 1. Terry Jones (77), velšský herec a komik

 2. 2. Ivan Král (71), hudebník

 5. 2. Kirk Douglas (103), americký herec a režisér

 1. 3. Jan Vyčítal (77), hudebník a karikaturista

 4. 3. Mirek Kovářík (85), propagátor poezie

14. 3. Eva Pilarová (80), zpěvačka

15. 3. František Budín (95), komik a konferenciér

29. 3. Krzysztof Penderecki (86), polský hudební skladatel

31. 3. Eva Krížiková (85), slovenská herečka

16. 4. Dušan Vančura (82), hudebník

16. 4. Luis Sepúlveda (70), chilský spisovatel

 6. 5. Karel Weinlich (90), rozhlasový režisér

 9. 5. Little Richard (87), americký hudebník

 1. 6. Milan Černohouz (77), zpěvák

22. 6. Joel Schumacher (80), americký režisér

 6. 7. Ennio Morricone (91), italský hudební skladatel

12. 7. Kelly Prestonová (57), americká herečka

10. 7. Svatopluk Matyáš (90), herec

25. 7. Peter Green (73), anglický kytarista

27. 7. Jan Skopeček (94), herec

 2. 9. Jiřina Fikejzová (93), textařka

 5. 9. Jiří Menzel (82), režisér a herec

19. 9. Lee Kerslake (73), anglický bubeník

23. 9. Juliette Gréco (93), francouzská zpěvačka a herečka

 3. 10. Karel Fiala (95), zpěvák a herec

 6. 10. Eddie Van Halen (65), nizozemsko-americký kytarista

16. 10. Gordon Haskell (74), britský hudebník

19. 10. Jana Andresíková (79), herečka

31. 10. Sean Connery (90), skotský herec

 4. 11. Ken Hensley (75), anglický hudebník

12. 11. Valja Stýblová (98), spisovatelka

24. 11. Kamila Moučková (92), moderátorka

 4. 12. Antonín Jaroslav Liehm (96), filmový a literární kritik

 7. 12. Vadim Petrov (88), hudební skladatel

12. 12. John le Carré (89), britský spisovatel

18. 12. Jiří Hálek (90), herec

20. 12. Svatopluk Karásek (78), písničkář a duchovní

21. 12. Karel Vachek (80), režisér a pedagog

27. 12. Ladislav Mrkvička (81), herec

Mezinárodní Bookerovu cenu za rok 2020 získala nizozemská spisovatelka Marieke Lucas Rijneveldová za svůj debutový román The Discomfort of Evening. Nobelovu cenu za literaturu za rok 2020 získala americká básnířka Louise Glücková.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků