Článek
Festival každé dva roky rekapituluje, co se odehrálo v opeře nového.
Letošní ročník nepřinesl nikterak pronikavě nový pohled na operní režii, převahu tvořily inscenace v konvenčním duchu. Výjimku tvořila vstupní Čertova stěna pražského Národního divadla anglického režiséra Davida Pountneyho, která potvrdila směřování naší první scény od 90. let k inovaci inscenačního stylu.
Z opačného pólu nastupující generace se k Pountneyho pro domácí publikum možná až provokativně psychologické interpretaci blíží dvě operní aktovky Klubu pro soudobou operu (Dementia praecox Michala Nejtka a Dívka a smrt Marka Ivanoviče) v režii talentovaného Jiřího Heřmana. Většina festivalové produkce však napříč generacemi i žánry představovala tradiční produkci solidní, leč nepřekvapivé úrovně.
Převaha tuzemské tvorby
Dramaturgie festivalu - ač závisela na volbě souborů - přinesla více než z poloviny českou operní tvorbu a to z velké části původní (Jan F. Fischer, E. Viklický, M. Nejtek, M. Ivanovič). I ze světového repertoáru se na festivalu objevily tituly objevné jako Verdiho Loupežníci v stylově i hudebně dobře vystavěné inscenaci opavského souboru.
Ziskem je i zjištění, že operní soubory disponují perspektivními mladými sólisty, kteří se dokážou prosadit i v náročném repertoáru - Ivana Šaková jako Mařenka v plzeňské Prodané nevěstě, Jitka Burgetová, Jana Sýkorová a Aleš Briscein v ústeckém Oněginovi, Michal Vojta v opavských Loupežnících, z dalších výrazných pěveckých výkonů nutno ocenit alespoň výbornou Lady Macbeth Magdy Málkové z olomoucké inscenace, Evu Dřízgovou jako ostravskou Káťu Kabanovou, L. M. Vodičku jako Borise v téže inscenaci, Romana Janála jako Voka v pražské Čertově stěně.
Školy zklamaly
Problematickou úroveň domácího pěveckého školství a bohužel i zkostnatělou inscenační poetiku plnou hereckých i režijních klišé ukázaly produkce operních studií škol. Příjemnou výjimkou byla hravá a pěvecky dobrá inscenace Kouzelné flétny pražské konzervatoře.
Festival potvrdil solidní úroveň operních souborů, které pracují mnohdy ve velmi složitých podmínkách. "Deset profesionálních operních divadel zde existuje jen proto, že se přistoupilo na nekalou hru - je v nich skupina lidí ochotných překonat vše, jen aby mohli hrát divadlo," řekl na závěrečné festivalové konferenci předseda pořádající Jednoty hudebního divadla Josef Herman. I to je smyslem festivalu Opera 2003 - poukázat na to, za jakou cenu se operní divadlo "na oblasti" dělá.