Hlavní obsah
S vítězkami Miss Ivanou Christovou a Taťánou Gregor Brzobohatou. Foto: archiv M. Zapletala

Miloš Zapletal a jeho život za zády slavných

Padesát let života věnoval českému šoubyznysu. Před lety objevil Karla Kryla, byl manažerem Marie Rottrové v době, kdy manažeři oficiálně neexistovali, stál u zrodu Manéže Bolka Polívky a oživil a dovedl na vrchol soutěž krásy o korunku Miss Československa, poté ČR. Nyní o pracovní části svého života napsal Miloš Zapletal knihu Za zády slavných.

S vítězkami Miss Ivanou Christovou a Taťánou Gregor Brzobohatou. Foto: archiv M. Zapletala
Miloš Zapletal a jeho život za zády slavných

„Moje kniha je zejména o životě a práci těch slavných, kteří začali svoji kariéru většinou před několika desetiletími, kdy jsem s nimi pracoval a za jejichž zády jsem žil. Většina z nich je populární dodnes,“ píše na jejím začátku Miloš Zapletal.

Knihu označuje za své pracovní paměti. Její napsání mu přišlo přirozené, právě proto, že v showbyznysu působil padesát let. „Setkal jsem se a spolupracoval jsem s mnoha zajímavými lidmi. A protože jsem toho hodně zažil, řekl jsem si, že by to mohlo být zajímavé také pro čtenáře. I ten pohled do showbyznysu uplynulých padesáti let,“ říká Miloš Zapletal.

V knize píše o řadě umělců, svých kolegů, přátel. Její příprava pak byla záminkou k setkání s mnohými z nich. „Protože si spoustu věcí nemusím pamatovat přesně, tak s těmi hlavními protagonisty jsem se scházel. Byla z toho několikahodinová setkání, například s Michalem Kocábem či Bolkem Polívkou to bylo příjemných několik hodin,“ dodává.

Setkání v porodnici

První slavný člověk, se kterým se Miloš Zapletal v životě setkal, byl rocker Petr Janda z Olympiku. Jenže, když se ti dva poprvé viděli, o slávě se mluvit nedalo ani náhodou. Bylo to totiž v porodnici. „Blízkost s Petrem Jandou je nám daná od narození. Na stejném porodním sále jsme se narodili pouhý den po sobě, a tak jsme tam společně, jako novorozeňata, strašně ječeli. Pak jsme měli pár desítek let pauzu a setkali jsme se až ve skupině Olympic, již jsem řadu let manažeroval. Stýkáme se dodnes,“ píše k tomu mj. Miloš Zapletal ve své knize.

Jak to bylo s Krylem

„Já jsem byl vysokej a hodnej a on mrňavej a vzteklej. Ale charakter a odvaha v něm byla ohromná. Náhodou jsme se potkali v Teplicích, kde jsme dělali Divadélko poesie. Karel recitoval a já dělal pantomimu. Pak šel Karel na vojnu a já do Ostravy do rádia. Po nějakém čase jsem potkal Mirka Kováříka, velkého propagátora poezie, který mi řekl, že se Karel z vojny vrátil a zpívá zajímavé protestsongy.

Domluvil jsem se s tehdejším šéfem olomouckého DEX klubu a pozdějším ministrem kultury Pavlem Dostálem, u kterého zrovna vystupoval. Natočil jsem jeho recitál, v rádiu prosadil vysílání jeho protestsongů, kde jsme postupně natočili asi čtyřicet písní, které se podařilo uchovat. Později slavné songy - Pieta, Nevidomá dívka. Salome, Anděl a další - jsem vysílal ve svých rozhlasových pořadech, samozřejmě včetně Bratříčku, zavírej vrátka" říká Miloš Zapletal.

S Magdalenou Dietlovou ho pojí letité přátelství.

Foto: archiv M. Zapletala

Po jeho emigraci se s ním setkal jen jednou v Mnichově. „Když se vrátil, tak jsem ho nevyhledával, protože kolem něj bylo strašně moc lidí, potkal jsem se s ním dvakrát, jednou někde na ulici a jednou, když jsme s Michaelem Kocábem dělali velkolepou akci Adieu Sovětská armádo k odchodu posledního ruského vojáka z naší republiky.

Na jaře roku 1994 jsme se náhodně potkali na letišti. Byl na mě hrozně nepříjemnej a já si říkal proč? Mrzelo mě to, a tak jsem mu napsal poměrně ostrý dopis. Odpověděl mi velice hezky, omlouval se a chtěl si všechno vyříkat na pivu. Všechno to vlastně bylo kvůli mým dvěma kolegům, se kterými jsem tehdy odlétal pracovně do Řecka a on je neměl rád. Jenže na pivo bohužel nedošlo, protože krátce poté zemřel,“ vzpomíná Miloš Zapletal.

Manažer Marie Rottrové

V ostravském rozhlase a později i v televizi v druhé polovině šedesátých let vysílal svůj pořad Krajánek. Rovněž zábavné a hudební programy. Když Miloš Zapletal po 68. roce musel odejít z rádia, nabídl mu kapelník skupiny Flamingo Richard Kovalčík, jestli by kapele a Marii Rottrové nechtěl dělat manažera.

„Začal jsem a učil jsem se, co to vlastně manažer je. Oficiálně jsem ale byl vedený jako konferenciér, protože manažeři tehdy nebyli. S Marií i s Richardem jsem se velice lidsky sblížil. Richard bohužel v roce 1975 zemřel, ale přátelství s Marií trvá dodnes,“ vypráví Miloš Zapletal.

„Tehdy jsem ani pořádně nevěděl, co mě čeká, ale postupně jsem se staral o chod kapely, včetně servisu pro Marii Rottrovou a Petra Němce. Manažer organizuje zkoušky, zajišťuje hotely, natáčení a v neposlední řadě domlouvá s pořadateli koncerty. Mojí starostí bylo rovněž pečovat o finance skupiny.

Na spolupráci s Lucií Bílou vzpomíná rád.

Foto: archiv M. Zapletala

Důležité pro manažera byly kontakty s médii, která vždy ovlivňovala popularitu umělců. Využil jsem roky své práce v rozhlase i v televizi. Nikdo mě však nic neučil, byl jsem zkrátka manažer samouk. A Marie Rottrová se skupinou byly mými pokusnými králíky...,“ směje se dnes.

Tenkrát v Manéži

Nejraději Miloš Zapletal vzpomíná na léta, kdy s Bolkem Polívkou dělali jeho televizní Manéž. „Práce při natáčení byla nádherná, protože s Bolkem je práce vždycky krásná. Byl jsem minoritním spoluautorem scénáře, protože Bolek je Bolek a vymýšlel fóry. Já jsem například vymyslel, že pozveme Pavla Bobka, který bude s Bolkem zpívat písničku Obludárium, při které budou mít omotanou gumu kolem obličeje, což vypadalo hodně legračně,“ říká.

Hlavně však dělal dramaturga a jeho hlavním úkolem bylo sehnat hosty, případně vymyslet „co s nimi“ v Manéži. Rovněž sledovat při natáčení, zda je vše tak, jak má být.

S Bolkem Polívkou to prý jednoduché není. „Když jsme se namlouvali kolem televize, tak mi do telefonu jednou řekl: ,Pane Zapletale, jen abyste to věděl, já jsem těžko organizovatelný člověk.‘ A měl pravdu. Ale dneska jsme jedni z nejbližších kamarádů, přesto, že už dlouho nespolupracujeme.“

„Samozřejmě jsem zažil krásné roky i s Marií Rottrovou, Olympikem, Lucií Bílou a dalšími, včetně některých Miss. Například s Táňou Kuchařovou, dnes Taťánou Gregor Brzobohatou, jsme velkými kamarády, dodává.

Ke své knize Miloš Zapletal říká, že čtenář od ní nemá čekat bulvární zprávy. „Sepsal jsem knihu vzpomínek a zážitků, o kterých si myslím, že jsou zajímavé. V životě jsem pracoval s kvalitními a zajímavými lidmi a přišlo mi hezké se o zážitky s nimi podělit se čtenáři,“ vysvětluje svou motivaci s tím, že ačkoli má na svém kontě už tři knihy, nepovažuje se stále za spisovatele, ale zatím jen za „sepisovatele“. „Ale psaní mě ohromně baví,“ říká Miloš Zapletal.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků