Článek
Počítámli dobře a používám-li klasické matematické slovní úlohy (když jeden kopáč vykope za hodinu metr příkopu, kolik hodin bude trvat práce na 100metrovém příkopu dvaceti kopáčům?), pak pokud budu mít nějaké pravnuky, tak bude skóre vyrovnáno, jeden žák = jeden učitel.Je dokonce pravděpodobné, že v budoucím, jistě podivuhodném světě, kde nic nebude nemožné, každé jedno dítě mých pravnuků bude mít deset učitelů. A tak dále. Nezávidím jim (ani prapravnukům, ani těm učitelům).
Stať (srovnávací a polemická): V hustém školním provozu šedesátých let nebyl čas zjišťovat, netrpí-li některý z žáčků nějakým tím dis(disgrafií, diskalkulií, disfázií atd.). Bez dis- se obešly obě strany vzdělávacího procesu, někdy samozřejmě za cenu střetů, výčitek a křivd. Dnes střety, výčitky a křivdy zůstávají, ale bez dis- se již školství neobejde. Nárůstem civilizačních chorob (přeloženo: stále větším uspokojováním našich životních potřeb) bude růst i počet dalších dis- a jedním z nich bude ztráta schopnosti vzdělávat se. Psychiatrie na to má odborný termín, ale ten tu raději nepoužiju, i když začíná taky na d.
Aby totiž bylo jasno, dnes to myslím smrtelně vážně, žádná legranda. Nedávno jsem si četl o Heisenbergově principu neurčitosti a vypsal jsem si tři věty: Čím přesněji změříme polohu částice, tím méně se dozvíme o její hybnosti, a naopak. Každé pozorování v mikrosvětě nevyhnutelně ovlivňuje pozorovaný objekt. Pozorovatel se nemůže zbavit vlivu na pozorovaný objekt, ať postaví experiment jakkoliv.
Jaký přívlastek bude mít závěr, to záleží na každém z vás.
Časopis Vhled (Vzdělání, vědění a svobodné myšlení) se bohužel představil pouze ve třech číslech (všechna vyšla v roce 2001). Jsou naplněna texty snažícími se přispět k pochopení a řešení jednoho ze zásadních rozporů současnosti: stále větší propojování a překračování definovaných hranic vyvolává pocit našeho ohrožení. Máme totiž velký sklon naše představy o světě ztotožnit se světem jako takovým, píše v prvním editorialu šéfredaktor Miroslav Žák. A dále: ...vedeme různé soukromé studené války. Proti cizincům, v nichž až příliš často vidíme jen zdroj nemocí a zločinnosti, za čisto-tu vědeckého bádání, které, aby bylo dostatečně čisté, nesmí se zabývat tou či onou problematikou, anebo se jí musí zabývat jen z hlediska, které je v daných souvislostech neplodné...
Třetí číslo časopisu Vhled bylo věnováno profesoru Zdeňku Neubauerovi. Kromě článků (například O Sněhurce aneb O přírodě, Poušť a les, Země jako filosofický archetyp) je zde i jeho Úplná bibliografie (do jara 2001) a Intelektuální autobiografie. Napsal v ní o sobě mj. také: Neustále překračuje stín svých (...) počátků, v přesvědčení, že ve filosofii - narozdíl od politiky - platí, že stokrát opakovaná pravda se stává lží.