Článek
Thruston Moore pomáhal v Sonic Youth definovat kytarový noise, když pracoval se zpětnou vazbou, zkreslením a efekty a vytvářel s jejich pomocí zvukové stěny. Během let Moore spolupracoval s řadou významných experimentujících hudebníků, jako byl avantgardní kytarista Glenn Branca, který propojoval avantgardní rock s minimalismem, freejazzový saxofonista Evan Parker, John Zorn, Lydia Luch, ale také Yoko Ono.
První sólové album Psychic Heats sice vydal už v roce 1995, ale další Trees Outside The Academy následovalo až po dvanácti letech. Po něm následovala záplava nahrávek, často ovšem vydaných jen v malých nákladech u malých firem, postihujících různé polohy tvůrce od noisových ploch na Sensitive / Lethal až po skladby s doprovodem smyčců na Demolished Thoughts nebo písně pro dvanáctistrunku 12-Strings Meditations For Jack Rose.
Po konci Sonic Youth v roce 2011 založil vlastní skupinu Thurston Moore Group, ve které dále hrají baskytaristka My Bloody Valentine Debie Googe, bývalý bubeník Sonic Youth Steve Shelley a další kytarista James Sedwards. Kapela vydala před pěti lety debutové album The Best Day, po kterém následoval docela přímočarý počin Rock´n´Roll Consciousness.
Nové trojalbum se však od něj hodně liší a představuje návrat k experimentům. Dominuje mu hodinová kompozice Galaxies pro 12 dvanáctistrunných kytar, která je inspirovaná básní jazzového avantgardisty Sun Ra, ovšem je v něm patrný i vliv kytarových orchestrů Glenna Branky. Tomu je věnovaná půlhodinová sólová skladba 8 Spring Street. Skladba Alice Moki Jayne je zase věnovaná freejazzové spirituální pianistce Alice Coltranové, švédské umělkyni Moki Cherry a básniřce Jayne Cortezové.
Jde opět spíše o sólový počin. Kromě členů kapely, mezi nimiž chybí bubeník, se na něm podílejí i kytaristky Jen Chochinová, Susan Stegnerová z Band of Susans nebo syn Paul McCartneyho James.