Hlavní obsah
Lacha Chán při hře na sarangi. Foto: Rachot/Staun Odense

S indickou hudbou jsou spojovány především sitár a tabla, méně známé je sarangi, které má zvukově nejblíž k lidskému hlasu Je menší než sitár a hraje se na ně jako na housle smyčcem. V pondělí vystoupí v pražském Paláci Akropolis jeden z největších mistrů hry na sarangi po Ramu Narajanovi Lacha Chán.

Lacha Chán při hře na sarangi. Foto: Rachot/Staun Odense
Indický mistr zahraje na sarangi

Chán, který čerpá z hudby Rádžastánu, má široký záběr od klasické indické hudby přes odkaz hudby ze severoindické oblasti Multánu až po sufijské zpěvy. Hodně ale čerpal i z folklóru a jeho hudba je velmi sekulární. Chán patří k posledním představitelům hudební komunity Manganijar, která byla sponzorována vyššími kastami.

Chán vystupuje od konce šedesátých let, zpívá v šesti různých indických jazycích, kromě multánštiny i v hindštině a pandžábštině.

I když je sarangi díky výšce tónu a způsobu hry spřízněné s houslemi, má celkem 27 strun, jeho zvuk je mnohem komplexnější a zní jako souhra několika nástrojů.

Chán vystupuje se svým synem, který ho doprovází na buben dholak, který má blánu na obou stranách korpusu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků