Hlavní obsah
Antonín Kratochvíl (vpravo) se svým synem. Foto: Petr Hloušek, Právo

Fotoeseje o lidech na okraji i celebritách

Dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí v Praze nabízí do 18. října příležitost setkat se zblízka s početnou a mnohotvárnou tvorbou fotografa Antonína Kratochvíla. Snímky jednoho z nejvýznamnějších světových představitelů novinářské fotografie a sociálního dokumentu doplňují i jeho portréty celebrit, které vznikly jako zakázky pro prestižní magazíny.

Antonín Kratochvíl (vpravo) se svým synem. Foto: Petr Hloušek, Právo
Fotoeseje o lidech na okraji i celebritách

Třiasedmdesátiletý Antonín Kratochvíl se stal během své kariéry svědkem mnoha dramat, ať už jde o společenská (války a přírodní katastrofy), nebo více soukromá, jaká představuje například život v chudobě na okraji společnosti.

Vždy přitom mířil do první linie a fotil zásadně zblízka. Zaznamenal válečné konflikty v Afghánistánu a Iráku i genocidu ve Rwandě, v níž se soustředil na život sirotků. Přestože v mládí emigroval na Západ, celý život ho to s fotoaparátem táhne domů a na Východ.

Antonín Kratochvíl, Praha, Národní divadlo/Prague, National Theater, 2018.

Foto: GHMP

Zajímal se o život v chudých průmyslových oblastech na Ukrajině či v Rumunsku nebo zapomenutá místa v Polsku i doma v Česku.

Z těchto cest přivezl například zprávu o mongolských dětech přežívajících v kanálech hlavního města či o životě v Pripjati poblíž Černobylu. Dostal se i mezi ruskou zlatou mládež užívající si na bývalé Stalinově jachtě.

Dobrodruh i fotograf celebrit

K fotografování měl Antonín Kratochvíl blízko od dětství. Jeho otec vlastnil fotoateliér v Lovosicích, o který však přišel při znárodňování v roce 1948, a skončil v pracovním táboře.

V roce 1953 se rodina přestěhovala do pražského Karlína, ale represe nepolevily. Ve svých dvaceti letech v roce 1967 Antonín Kratochvíl emigroval.

Nejdřív se pět let jako utečenec a dobrodruh potloukal po Evropě, přičemž se nechal naverbovat i do francouzské cizinecké legie, s níž bojoval v Čadu. V roce 1972 pak odjel do USA, kde se zavedl jako fotožurnalista a válečný dokumentarista. Jeho fotografie publikovaly prestižní světové časopisy, například Rolling Stone, New York Time Magazine, Playboy či Vogue.

Antonín Kratochvíl, Vittorio Storaro, 1990

Foto: GHMP

Kratochvílovy originální portréty umělců a celebrit, které vznikly jako zakázky pro společenské magazíny, se nyní na pražské výstavě prolínají s portréty neznámých lidí ze všech možných koutů světa. Portrétoval Billa Gatese, Keithe Richardse, Davida Bowieho, Boba Dylana, Amandu Learovou či Debbie Harryovou.

„Spolu s neznámými tvářemi lidí z rozmanitých prostředí, protnutých různorodými životními peripetiemi a zkušenostmi, zrcadlí v souhrnu stav lidské duše v dnešním světě,“ říká k tomu kurátorka výstavy Pavlína Vogelová.

Antonín Kratochvíl, Irák/Iraq, 2003

Foto: GHMP

Antonín Kratochvíl byl za svou tvorbu mnohokrát oceněn, získal například čtyřikrát nejprestižnější ocenění pro fotožurnalisty, World Press Photo. Založil také fotoagenturu, která získala prestiž a vliv, ale v roce 2018 ho bývalé kolegyně obvinily ze sexuálního obtěžování a on rezignoval.

Česko-francouzská režisérka Andrea Sedláčková o něm nedávno natočila film Můj otec Antonín Kratochvíl, v němž se coby emigrantka s podobnou zkušeností z totalitního Československa soustředila na osobní příběh fotografa a jeho syna Michala.

Dvacetiletý Antonín Kratochvíl emigroval krátce před jeho narozením a poprvé se s ním setkal, když mu bylo devatenáct let.

K aktuální pražské retrospektivě vychází rovněž obsáhlý katalog nazvaný Antonín Kratochvíl: Fotoeseje a galerie připravila i komentované prohlídky a workshopy.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků