Hlavní obsah
Archive vznikli v Londýně v roce 1994. Danny Griffiths první vpravo. Foto: archiv kapely

Danny Griffiths: Úspěch Archive rostl pozvolna

Britská skupina Archive slaví dvacet pět let na scéně. Kromě vydání rozsáhlé kolekce hudby slaví na tříměsíčním turné, nejdelším za dobu své činnosti. Již 28. října se zastaví v Paláci Akropolis v Praze. Rozhovor Právu poskytl Danny Griffiths, klávesista a zakládající člen kapely, jejíž složení se během let dynamicky proměňovalo.

Archive vznikli v Londýně v roce 1994. Danny Griffiths první vpravo. Foto: archiv kapely
Danny Griffiths: Úspěch Archive rostl pozvolna

S kapelou slavíte dvacáté páté výročí, což znamená, že jste s ní strávil víc než polovinu svého života. Jak ji hodnotíte?

Rozhodně jsem ji mohl trávit mnoha horšími způsoby. Je pro mě neuvěřitelné, že od založení uběhlo tolik let. Nepřipadá mi, že to je tak dlouho. Považuji za štěstí, že jsem díky Archive strávil tolik let života v přímém kontaktu s hudbou.

Prošli jsme si různá období, ale celkově vnímám naše působení pozitivně.  Tohle výročí je příjemná chvíle v kapelním světě. Za chvíli ale pomine a my půjdeme dál.

Co si vybavíte, když si představíte sám sebe v Londýně roku 1994, když jste Archive zakládali?

Mám všechny vzpomínky zařazené podle toho, na kterém albu jsme pracovali. Tohle byla éra práce na první desce Londinium. Tehdy jsme prostě jen chtěli nahrát album. Chtěli jsme mít vlastní desku. Myslím, že jsme vůbec nepřemýšleli o tom, že jich časem bude víc, nebo že budeme hodně koncertovat. Prostě jsme pracovali na prvních skladbách a přáli si je zaznamenat. Když si uvědomím, kolik jsme pak nahráli dalších desek, přijde mi to vlastně vtipné a úžasné, protože to rozhodně nebyl plán. Prostě se to stalo. Naštěstí.

Bylo z vašeho pohledu hned první album úspěšné?

Bylo to zvláštní. Měli jsme dobrou odezvu britské kritiky, ale jinak si nás doma nikdo moc nevšiml. Vlastně jsme si mysleli, že to je propadák. Až když jsme slyšeli, že se prodalo asi třicet tisíc kopií ve Francii, zjistili jsme, že nám nějací lidé věnují pozornost. To nás povzbudilo k další práci. Jinak bychom si mysleli, že je to naprostý nezdar.

Respekt novinářů nás těšil, ale nezájem publika způsobil, že jsme přemýšleli o tom, že to vzdáme s pocitem, že jsme natočili krásné album a jsme spokojeni. Úspěch ve Francii nás ale povzbudil ke koncertování v různých evropských zemích.

Francouzské publikum vás má rádo stále. Probíhající turné tam má nejvíc zastávek.

Částečně je to tím, že to je jednoduše velká země. Ale vycházíme i z toho, že ve Francii náš úspěch začal. Od začátku se nám tam dařilo a je tam mnoho klubů, v nichž se dá hrát. Vlastně tam strávíme většinu listopadu. Ale mám radost, že se letos podíváme i na místa, na kterých jsme nikdy nekoncertovali. Třeba do Skandinávie.

Zmínil jste, že úspěch na začátku kariéry nepřišel ze dne na den. Kdy jste získali pocit, že kapela bude fungovat?

Nezařadím to přesně časově, ale bylo to ve chvílích, kdy jsme stáli na pódiu a pod ním byli lidé, kteří zpívali naše texty. To byl pocit, který jsem neznal, a dodnes si vybavuji, když se to dělo poprvé. S Archive je to obecně tak, že vždy pozvolna rostli, a funguje to tak dodnes. Nikdy nenastal žádný mohutný skok směrem ke slávě.

Jádro kapely jste vždy tvořili vy a Darius Keeler. Jak Darius obohacuje váš hudební svět?

Vždy se nám spolu dobře pracovalo. Tak nějak si rozumíme. Pocházíme z podobného hudebního prostředí, které se ale zároveň v některých ohledech dost lišilo. Darius má silné rockové kořeny, ale vždycky oceňoval i hip-hop a house stejně jako já. Máme odlišné nejoblíbenější kapely. Ale jak o tom teď přemýšlím, vlastně to nedokážu přesně pojmenovat. Vždy nás bavilo spolu mluvit o hudbě a všechno možné zkoušet. Inspirujeme se navzájem.

Jako pro sběratele vinylů pro vás muselo být potěšení vydat letos u příležitosti výročí kolekci šesti vinylů s hudbou Archive.

Ano, je to něco nádherného. Pokaždé mám radost, když v ruce držím naše nahrávky ve formě vinylu. Nikdy si vlastně nepouštím cédéčka, ale vinyl.

Oněch šest vinylů, případně čtyři alba, tvoří boxset s průřezem vaší tvorby. Jaké jsou vaše plány, co se týká dalších alb?

Na kolekci k výročí vyšlo i osm nových skladeb, ale pracujeme i na dalších. V příštím roce chceme vydat desku, na které budou nové verze některých publikovaných písní. Kdy přijde další řadové album uvidíme. Uděláme to jako vždy. Počkáme a uvidíme, na co budeme mít chuť.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků