Hlavní obsah
Pohled na výstavu Mnemocinema Mateje Kréna. Foto: archiv Muzeum umění Olomouc

Čtyři zamčené výstavy Muzea umění Olomouc

Zamčené dveře výstavních síní ve své rubrice Ze zavřených galerií odemyká pro své čtenáře deník Právo. V současné době je to totiž jedna z mála možností, jak se seznámit s tím, co mají galerie a muzea připravené na dobu, až do nich budou opět moci chodit lidé. V Muzeu umění Olomouc mají momentálně připraveny čtyři zajímavé výstavy.

Pohled na výstavu Mnemocinema Mateje Kréna. Foto: archiv Muzeum umění Olomouc
Čtyři zamčené výstavy Muzea umění Olomouc

První je v Arcidiecézním muzeu Olomouc pod názvem 1673/Kabinet pro biskupa. Vystavena jsou díla Tiziana, van Dycka, Veroneseho, von Aachena a dalších slavných jmen z kroměřížské obrazárny.

„Letopočet v názvu, 1673, je pro sbírku klíčovým. V tom roce totiž biskup Karel z LichtensteinuCastelcorna koupil od obchodníků z Kolína nad Rýnem Franze a Bernharda Imstenraedtových obrazový kabinet, který neměl na uměleckém trhu tehdejší střední Evropy obdoby,“ uvedl autor výstavy Miroslav Kindl.

V Muzeu moderního umění Olomouc je zamčená výstava O městě, krajině, umění/Olomouc 1919-1989. Materiálově pestrá expozice zahrnuje výtvarná díla (sochy, malby, kresby, grafiky, fotografie), architektonické a urbanistické plány i modely. Samostatná kapitola nazvaná Město nepostavené seznamuje vůbec poprvé v tomto rozsahu s nerealizovanými stavbami a četnými architektonickými soutěžemi, v nichž často zaznívají zvučná jména české architektury.

Tizianův obraz Apollo a Marsyas.

Foto: archiv Muzeum umění Olomouc

Dalším projektem je výstava slovenského výtvarníka Mateje Kréna, která se jmenuje Mnemocinema. Tvoří ji dvě rozsáhlé instalace.

První je Pasáž mnemocinema, která díky moderním technologiím, zrcadlům a iluzorní pohybující se projekci na LCD monitorech vytváří nekonečný virtuální průchod mezi knihami. Druhá, nazvaná Amnezitář, představuje objekty vytvořené z vyřazených knih, které prošly destrukčním procesem zastaveným těsně před jejich zničením.

Čtvrtou je výstava Jiří Kolář: Babyluna, která přináší kompletní soubor textogramů umělce. Na padesáti pěti listech autor představuje symbolický útvar založený na propojování techniky obrazové konfrontáže s autorskými epigramy.

Výstava souboru zakoupeného Muzeem umění Olomouc v roce 2017 tak zároveň nabídne hlubší vhled do asociativního a metaforického myšlení autora spojeného s uměleckou tvorbou na pomezí poezie a výtvarného umění.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků