Hlavní obsah
Václav Cígler pracuje se sklem i okolním světlem (Půlvejce – vidět dovnitř, 1989). Foto: Repro Jan Šída, Právo

Cígler a Motyčka hledají nový vztah s prostorem

Severočeská galerie výtvarných umění v Litoměřicích připravila společnou výstavu Václava Cíglera a Michala Motyčky Prostor člověka I, II, III. Potrvá do 15. září a tvoří ji tři autonomní části.

Václav Cígler pracuje se sklem i okolním světlem (Půlvejce – vidět dovnitř, 1989). Foto: Repro Jan Šída, Právo
Cígler a Motyčka hledají nový vztah s prostorem

První v úvodním sále je složena ze skleněných světelných instalací a z modelů či záznamů landartových projektů. Ve druhé části v prostoru Minigalerie jsou umístěny Cíglerovy práce na téma vejce coby dokonalý tvar, ve vedlejším sále je prostorová instalace složená z kovových hranolů i videoinstalace.

Třetí část se nachází na parkánu, jenž představuje komplexní estetickou tvorbu obou autorů.

Ideovým svorníkem vystavených objektů je vzájemná koexistence časově omezeného jedince v časově a prostorově neomezeném makrokosmu. Každý návštěvník se tím, že vstoupí do prostoru galerie, stává výše vzpomínaným jedincem.

Musí totiž projít mezi temně černými bloky z pokoveného tabulového skla, a touto branou tak vstupuje do jiné dimenze. Když se ohlédne, uvidí se v zrcadle v několika zdeformovaných verzích stejně jako okolní předměty. Jeho jistoty původního světa mu najednou zmizí a jsou nahrazeny naprosto odlišnou realitou.

Hned naproti se majestátně rozprostírá skleněná tabule s neonovou trubicí Matnice, jež šíří prostorem bledé nazelenalé studené světlo. I další skleněné objekty jsou spojeny se světelným zdrojem. Dotyk tvoří dvě kovové trubice zakončené skleněnou nadstavbou ve vodorovné poloze. Mezi nimi je však několikacentimetrová mezera a z ní doslova prýští do okolního prostoru světelná imateriální substance.

Objekt nazvaný Půlvejce – vidět dovnitř už pracuje se světelnou materií poněkud odlišně. Dvě půlkulaté žluté části z kompozitního skla trůní na elipsovité podložce. Využívá denního světla, které dopadá do malého sálu okny. Při denním osvětlení se na celý artefakt promítají nejen nápisy z okolních stěn, ale i rámy oken. Z jednoho úhlu pohledu to vypadá, jako by na podlaze ležely stíny tří křížů.

Vejce rozpůlené ve dví jako symbol nového života a křesťanské symboly coby vyjádření duchovního rozměru. Kvůli tomuto prostorovému určení je najednou význam celého díla posunut. Člověk se automaticky stává součástí světa a svět i s ním součástí celého nekonečného veškerenstva.

Může se vám hodit na Firmy.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků