Článek
Co pro vás znamená režírování večera Český lev?
Je to pro mě výzva. Český slavík, Tý Tý nebo ceny Anděl jsou pochopitelně také prestižní, dělám je rád a s pýchou. Ale je pravda, že Českého lva jsem ještě nedělal. Jsem zvědav, jestli budou filmaři se svým večerem spokojeni. Předávání cen je jedna věc, ale prestiž si musí filmy vydobýt samy. Tu jim jeden večer nedá. Co by měl dodat, je slavnostní, důstojná a do jisté míry zábavná oslava filmové tvorby. Protože té bezesporu respekt a obdiv náleží.
Co pro vás bude nejnáročnější?
Dodržení předepsané stopáže strašák není. S tím se člověk v naší profesi musí umět vypořádat. Naštěstí v České televizi nehrozí časové posuny kvůli reklamním přestávkám, takže je nebezpečí o trochu menší než v komerčních televizích. Ale disciplína platí i zde. Pokud pracujete se zkušeným moderátorem, pak to není takový problém. Jakákoli nenadálá situace na scéně zase dělá z přímého přenosu unikátní záležitost, takže je režisér někdy i rád, že se něco přihodí. Pokud to ovšem není technická závada, to je pak peklo. Nejnáročnější se mi vždycky zdá co nejlépe pobavit a uspokojit televizní diváky a zároveň publikum v sále.
Jaký je váš vztah k české kinematografii?
Jsem fanda komedií šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let. Nové vlny, dokumentární tvorby, Jana Švankmajera. To mě všechno baví a obdivuji to. Se současnou tvorbou mám někdy dost potíže. Prostě některým nerozumím a nevím, co se chtělo dílkem říct. Ale chyba může být ve mně, nikoli v současné tvorbě.
Co se mého favorita týká, jsem v tomto ohledu pozitivně handicapován. Celoživotně kamarádím s Honzou Svěrákem. Jeho filmy mám rád všechny a baví mě. Obdivuji profesionalitu provedení, přesah, vtip, laskavost. Jsem v tomto případě naprosto neobjektivní. Jsem ale přesvědčen, že je Honza tradiční český tvůrce a přitom světový. Jsem zvědav, jak Tři bratři dopadnou.
Jak vnímáte jako režisér prostor Rudolfina?
Při vší úctě k Rudolfinu, komplikovanější prostor pro daný typ pořadu snad nenajdete. To je pravá noční můra. S architektem Jaroslavem Svobodou jsme se pokusili udělat všechno pro to, aby přenos vypadal dobře. Rudolfinum je fantastický prostor pro akci, jste-li na místě v hledišti. Pro televizi je to ale dost náročné. Sál si sám vynucuje respekt k architektuře, ale vy potřebujete volnost, hloubku jeviště, světla.
Na druhou stranu mě provokuje se s tím poprat a vymyslet to celé tak, aby to bylo nápadité a neotřelé. To může dopadnout výborně, ale také vás to může nehezky vytrestat. Je to výzva. Snad budeme mít štěstí a sázka na netradiční řešení vyjde.
S moderátorkou Lucií Výbornou jste již pracoval. Co je pro ni typické?
Je pronikavě inteligentní, pohotová, pracovitá a spolehlivá. Je pro mě zárukou důstojného elegantního večera, aniž by to byl večer příliš akademický. Pokud se nám povede moderaci držet v duchu, jakým vede své vynikající rozhovory na Radiožurnálu, budu s jejím výkonem spokojený. Kéž by se vyplnila naše hypotéza, že Lucie je Marek Eben v sukni.