Hlavní obsah

Liternetur@: Tržiště ptydepů

Právo, Jakub Šofar

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Test: Antonino, laboristo elektreja, metu karbon sub kaldronom! Kdo správně odpoví, obdrží bonus 500 bodů. Připravit se - teď! A modří už vědí. Ano, jedná se o překlad Wolkerovy Balady o očích topičových do esperanta, v originále pak Antoníne, topiči elektrárenský, do kotle přilož! Jenže, vy modří, červení, žlutí, flekatí, i vy bezbarví, je vůbec třeba napravovat výsledky babylonského zmatení jazyků, které uvrhlo lidstvo do propasti vyjadřovací rozmanitosti?

Článek

 Dovedete si představit, jak by vypadal svět, ve kterém by si všichni navzájem rozuměli, aniž by si museli nalít do ucha nějakou pomyslnou žlutou rybičku-překladatelku jako v Adamsově Stopařově průvodci po Galaxii? Byl by krásný? Děti, zkuste namalovat svět bez rozdílných jazyků, bez překladatelů a bez slovníků. A barvičkami nešetřete!

Čím více se člověk emancipoval (přelož si každý, jak cítíš), tím víc se objevovaly snahy o jednodušší a jasnější komunikaci. Už Jan Amos Komenský se vyslovoval pro vznik univerzálního jazyka. A v tom je právě potíž, málokdo je schopen vyměnit svůj jazyk, který je spojen s ideou národa (nebo státu), za něco umělého, byť jednoduššího. Proč by i tady nemohl fungovat volný obchod? Některé zboží je prostě lepší než druhé. Víme sice dobře, jaká různá svinstva může to adjektivum lepší také obsahovat, ale obecně to funguje. Bez angličtiny, španělštiny a čínštiny by se nám kola přibrzdila a displeje a obrazovky by potemněly. Přesto v posledních asi 130 letech vzniklo několik umělých jazyků - volapük, ido, novial, klingon, loglan, ulango, solresol, interlingue (occidental), interlingva (interlingua) atd. S českým vkladem do této pokladnice, Havlovým ptydepe, se ale asi nepočítá. (To byl pokus o satiru.)

Na této stránce najdete internetové odkazy na všechny jmenované naplánované jazyky; více než dvě třetiny adres jsou samozřejmě věnovány esperantu, nejznámějšímu umělému jazyku, jehož otcem je polský oční lékař Ludwig Lazarus (Lejzer) Zamenhof. O esperantu budu psát i příště, teď raději několik zajímavých tipů: 

Esperanta Literaturo / Literatura v esperantu původní a přeložená obsahuje abecedně řazené seznamy: Esperantští spisovatelé, Esperantská dramata, Esperantská poezie, Esperantské povídky a Esperantské romány. Především počet spisovatelů je úctyhodný (nejvíce informací je samozřejmě u Zamenhofa).

Zde je představen od čísla 187 Věstník Českého esperantského svazu (ČES) STARTO. Z posledního vystaveného čísla (215) alespoň kousek básničky Čestmíra Vidmana: Prozo povas ja konveni / tamen estonte / kun poemo provu veni / al ni renkonte. Pokud jste modří (viz) výše, umíte jistě přeložit: Próza je dobrá věc / ale nakonec / zkuste to s básničkou / třeba maličkou.

Reklama

Související články

Liternetur@: Pocta Robinsonům. A Cimrmanovi

Ze všech knižních robinsonád (nehledejte v tom, prosím, nějaké fotbalové souvislosti, jak tomu bývá v textech několika českých literárních publicistů...

Liternetur@: Je porno pozitivní?

Dokud nám bratranec, který podlehl šálivému vábení Západu, nezaslal někdy v polovině 70. let z Los Angeles balík obsahující i výtisk časopisu Playboy (děkuji...

Výběr článků

Načítám