Publikum ve zcela zaplněném sále ocenilo velice kladně Gemrotovu kantátu, kde se k orchestru připojil i Pražský filharmonický sbor (PFS). Dílo psané na text Gemrotovy dcery Kateřiny Penkové je prvním uvedeným z cyklu objednaných skladeb Českou filharmonií u soudobých skladatelů, což byla ještě idea zemřelého Jiřího Bělohlávka.

Tradičnější hudební linkou spadá do předvánočního času a narození Krista je v jejím textu návratem naděje, světla, radostného života, čímž přesahuje liturgický smysl. Srozumitelnou formou, téměř podobná moderní koledě, si kantáta publikum získala a přítomný autor byl odměněn velkým potleskem.

Skladatel Jiří Gemrot s dirigentem Hrůšou po premiéře své skladby

Skladatel Jiří Gemrot s dirigentem Hrůšou po premiéře své skladby

FOTO: Petra Jánská, Právo

Houslový koncert č.1 Bohuslava Martinů je dílem uvedeným až po smrti skladatele, přesto patří k vrcholům jeho tvorby. Německá super hvězda Frank Peter Zimmermann ho zařadil letos do svého repertoáru a po berlínském uvedení nyní ho zahrál uchvacujícím způsobem i v Praze. Dokonale vystihl dílo náročné tempově i rytmicky, psané autorem ve 30.letech v neoklasickém stylu, kdy sólista musí stále komunikovat s orchestrem až k tempově vražednému finále. Byla to dokonalá smršť, kde však nezapadl jediný tón a ohlas v sále tomu odpovídal.

Ve zbývajícím programu byla i dvě další sborová díla s orchestrem, která koncert rámovala. Úvodní Te Deum Antonína Dvořáka s pěveckými sólisty Kateřinou Kněžíkovou a Svatoplukem Semem a závěrečná Vánoční kantáta Švýcara Arthura Honeggera pro baryton, dětský a smíšený sbor.

Zejména toto velice přístupné dílo s citací vánočních písní a koled s výborným Semem (baryton) a libereckým dětským sborem Severáčkem bylo ideálním uvedením do vánoční atmosféry. Hrůšovi, hlavnímu hostujícímu dirigentu ČF, se jeho návrat povedl dokonale.