Hlavní obsah

Tři skleněná oka v krajině i ulicích svaté země

Právo, Jan Šída

Současná izraelská fotografie se představuje prostřednictvím tří různých autorů na výstavě Israeli Streets Moments v pražské Leica Gallery. Trvá do 6. ledna 2019.

Foto: katalog výstavy

Izrael jako země překvapivých situací (Tel Aviv, 2012 © Gabi Ben Avraham).

Článek

Profesionální fotograf Alex Levac je zástupcem klasické pouliční reportáže, Gabi Ben Avraham, jenž pracuje v softwarové společnosti, vidí svět modernější a dynamickou optikou a grafický designer Ilan Ben Yehuda zase chápe skutečnost coby sled mnohdy překvapivých událostí.

Levacův Izrael je stále tak trochu tím Izraelem, jak si ho představují lidé, kteří tu zemi znají pouze z médií či ústního podání.

Na jeho většinou černobílých momentkách jsou především symboly. Symbol víry představuje člověk nesoucí dřevěný kříž na rameni po ubíhající dálnici, muži koupající se v Mrtvém moři zase spirituální rozměr této oblasti.

A válka? Ta je připomenuta dvojicí malých chlapců hledících na parte Jicchaka Rabina, kterého zabil v roce 1995 atentátník. Fakt, že jeden z hochů má na sobě černé triko s velkou bílou lebkou na zádech, zachycenou situaci akcentuje.

Gabi Ben Avraham hledá těsnější kontakt s okolím. Vytváří dojem, že zachycovaný objekt je na dosah ruky, dívá se do očí a lze se ho dotknout. Zároveň ho zajímá i prolínání vizuálních plánů tak, aby vytvořil jakousi okamžitou koláž. Černobílá fotografie Tel Aviv z roku 2012 zachycuje chlapce, který zřejmě skáče z prkna do bazénu, zatímco na horizontu letí dopravní letadlo. Ze zorného úhlu, který si autor vybral, to však vypadá, že mladík jako šelma atakuje kořist.

Ilan Ben Yehuda je svým způsobem rozkročen mezi tím, jak ke světu přistupují oba jeho kolegové. Východiskem mu je klasická pouliční fotografie, její prvoplánovou výpověď povyšuje sveřepým hledáním zajímavých a často absurdních kontextů. Tlustá dáma, na které praskají plavky, se závistivě dívá na pláži na několik holubů.

Ti se totiž na rozdíl od ní pohybují vzduchem bez těžkého závaží. Možná jeden z ptáků letí i nad hlavami dvou babiček na vedlejším snímku. Jemně rozmazaná křídla mu dávají takřka nadzvukovou rychlost bojového Kfiru.

Všichni autoři se dívají na izraelskou, tedy vlastní zemi, skrze skleněné oko. Možná proto ji vidí jinak než turista. Jejich svatá země je zemí obyčejných lidí na obyčejných ulicích.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám