Na úvod připravili stěnu s deseti zvětšeninami poštovních známek, na kterých jsou vyobrazeny hlavy státu. Ten jedenáctý, Emil Hácha, prezident pomnichovské republiky, poštovní známku neměl. I to říká, že to s naší státností nebylo nikdy jednoduché.

Výstava je chronologická, začíná Masarykem a končí Milošem Zemanem. Kromě toho celou kolekci ozvláštňují jakési vsuvky věnované například státnickým vítacím polibkům, které byly typické pro dobu totalitní a dnes působí jako z jiného světa. Další odbočka ukazuje prezidenty ve vojenských uniformách, koneckonců jsou vrchními veliteli vojsk. Nejelegantněji vypadá Edvard Beneš s frajersky přehozeným kabátem přes ramena a rukavicemi v ruce. Profesionální voják Ludvík Svoboda působí naopak v uniformě se záplavou metálů příliš prkenně.

Poněkud bizarní je oddíl nazvaný Prezidenti ve společnosti zvířat. Masaryk sedící na koni má aristokratickou důstojnost, Novotný u prasečího chlívku vypadá jako vesničan a Husák s vycpaným vlčákem obklopený šaržemi policajtů v Muzeu SNB připomíná herce ve scénce z komediálního filmu.

Kurátoři Dušan Veselý a Dana Kyndrová.

Kurátoři Dušan Veselý a Dana Kyndrová.

FOTO: Jan Šída

I když drtivou většinu snímků dělali profesionální fotografové, občas přece jen překvapí komické kouzlo nechtěného. Hácha krmící ovečky evokuje figurku z vánočního betlému, Václav Klaus chovající dítě připomíná i díky rámu za hlavou gotickou madonu. Na snímku, na němž Miloš Zeman líbá manželku, visí na stěně jeho oficiální portrét. Díky odleskům a zřejmě i zkroucené fotografii to vypadá, jako by státník s rukama pod bradou seděl za zamřížovaným oknem a zasmušile hleděl do dáli.

Devízou výstavy je, že přibližuje hlavy státu nejen coby odtažité politiky, ale i jako obyčejné lidi. Překvapivé komické kontexty je totiž dokáží vysvléknout do naha a sundat z piedestalu.