Článek
Max většinu lidí provokuje, je drzý, ironický, obléká se divně, neustále obtěžuje ženy a mluví sprostě matoucí česko-slovenštinou. Poté, co si užíval s manželkou šéfa na Slovensku, prchnul směrem na západ.
Seriál je sice kriminální, ne však realistický, o případy samotné zase tolik nejde. Hlavní zbraní a tématem seriálu je samotný Max. Mírně ironický podtón nikdy nemizí, hrdina namachrovaně proplouvá světem, hláškuje, sám sebe občas shazuje, ale jakmile se objeví nějaká sukně, hned se nakrucuje jako kohout a nenápadně trousí narážky, za které by ho v dnešní Americe ukamenovali žalobami.
Nekoná se sice komedie k popukání, ale humor docela často funguje. Do značné míry také stojí na specifickém projevu Juraje Kukury.
„Seriál má dvě polohy, mezi kterými balancuje. Humor, vyvěrající ze souboje excentrického inspektora Maxe se světem, a napětí z kriminálních zápletek. Protože je postava Maxe psaná Jurajovi Kukurovi přímo na tělo, humor vítězí,“ domnívá se kreativní producent Jan Lekeš.
„Všichni detektivové, kteří zůstali v naší paměti, byli něčím podivní, specifičtí, originální, a právě proto se na ně nezapomíná. A našim společným cílem bylo vytvořit právě takovou postavu,“ říká představitel titulní role Juraj Kukura.
„Všichni detektivové, kteří zůstali v naší paměti, byli něčím podivní, specifičtí, originální, a právě proto se na ně nezapomíná. A našim společným cílem bylo vytvořit právě takovou postavu,“ říká představitel titulní role Juraj Kukura.
„Zaznamenali jsme dobu, v níž se dodnes objevuje velmi silný vliv minulého režimu. Série ale mapuje také různé drobné příběhy, se kterými se můžeme dnes setkat v běžném životě - sociální či finanční problémy, neúplné rodiny, drogy a podobně.“
V dalších rolích hrají Robert Hájek, Igor Bareš a Tereza Brodská. Režii měli Jiří Chlumský a Petr Nikolaev.