Já osobně s tím problémy nemám. Každý den se mi přihodí něco tajemného a nevysvětlitelného. Jedu se třeba podívat z Prahy do své rodné obce a na cestu dlouhou 169 km se vybavím dvěma knihami. Ani jedna z nich není ideální pro cestu vykonávanou Brněnským drakem. Spíš si je chci prohlížet, listovat v nich, kochat se a tím se lehce, v mezích zákona, esteticky vzrušovat.

První si vyberu básně Paula Celana z knihy Sněžný part (s. 48, překlad Ludvík Kundera, 1986; Celan mimochodem zemřel taky poměrně tajemně: zmizel v dubnu 1970 v Paříži a po pár dnech ho vydala Seina). Poslední mnou přečtený verš zněl: Zvolej ten šibolet, tam ven / do ciziny domova. Je to odkaz na Bibli, kniha Soudců 12.

Galádští prověřovali každého prchajícího Efraimského. Když nyní řekl někdo z efrajimských uprchlíků: "Rád bych se přebrodil," zeptali se ho gileádští muži: "Jsi Efratejec?" Jestliže odvětil: "Nejsem," vyzvali ho: "Tak řekni šibbolet!" On však řekl: "Sibbolet" a nedokázal to přesně vyslovit. Tu ho popadli a zabili při jordánských brodech (ekumenický překlad Bible, 1979). Kdo tedy neznal heslo šibolet = klas, byl zabit. Odtud pak šibolet značí i "přiznání barvy".

Odkládám Celana a beru si svoji celoživotní kládu, Joyceova Odyssea. Náhodně ho otevřu na straně 335 a první slovo, které mně padne do oka, je Chčibrolet. Pronáší ho zkomoleně Bloom a zkouší tím strážníka, který ho chce odvést na komisařství (překlad Aloys Skoumal). Normálně bych měl zatáhnout za brzdu, vyskočit z vlaku a ztratit se někde v lesích u Golčova Jeníkova, plný obav a strachu z věcí příštích. Já se ale tajemna nebojím a náhoda, že v jediné chvíli na dvou místech čtu slovo, se kterým jsem si dosud nevyměnil vizitku, mě nechává úplně v klidu.

Ještě že nejde o déjá vu. To by byl malér, protože, jak všichni víme, déjá vu - to je chyba v matrixu!

Tajemno může mít ale i jinou i podobu.

Nevím, kolik hradů a zámků u nás má svoje webové stránky, ale zámek Kynžvart je má a jsou neobyčejně zajímavé. Kromě mnoha informací o historii, o prohlídkových trasách, o službách atd. zde můžete navštívit také soubor Kynžvartské muzeum příběhů. V současné době je zde k přečtení 71 textů (existují i v ruské a německé verzi) odkazujících na sbírku tisíce unikátních předmětů, která vznikala v době, kdy zámek patřil knížeti Metternichovi.

Například v textu č. 70 Kouzla a magie na zámku Kynžvart se dozvíte, že tu mají satanský amulet, který nosil ve zlaté schránce na krku anglický romantický básník lord Byron... Z toho snad jasně vyplývá, že s tak kvalitní magickou výbavou a s knihovnou, ze které by měl radost i sám Harry Potter, si na zámku Kynžvart poradí prakticky s jakýmkoliv úkolem.