Byla to ta nejlepší zpráva na konec, protože Prague Metronome Festival si získal právo na další existenci již první den. Velmi dobrý byl jeho program, do nějž se vešla taková esa, jakými na světové hudební scéně jsou Iggy Pop, The Kooks, Ella Eyre, Crystal Fighters nebo již zmínění Foals. Vhodně zvolený ke konání byl prostor pražského Výstaviště, který svou rozsáhlostí dává festivalu možnost se v tomto ohledu v budoucnu rozvíjet. Letos umožnil návštěvníkům nejenom být v centru hudebního dění, ale též v klidu si odskočit pár metrů stranou od hlavních cest a mít pocit, že jsou na pikniku v přírodě a bez asistence davů.

Velmi slušná byla nabídka jídla a pití, hygienické zázemí svým zajištěním odpovídalo počtu diváků, v zásadě vyšlo i počasí, a tak déšť na konci sobotního koncertu Iggyho Popa a na konci nedělního koncertu Foals spíše symbolizoval ono sousloví „hudební festival“.

Alternativci i hipíci

Foals je indierocková kapela z Británie, která velmi dobře pracuje s náladami skladeb, když vytváří jednu, aby ji dříve či později nahradila jinou. Jejich písničky mají dynamiku a obrovskou chuť gradovat, jsou v nich zasazeny emoce, které proudí ven. Na Prague Metronome Festivalu rozprostřeli Foals nad hlavami diváků jakousi hudební duchnu, pod kterou bylo příjemné ležet. Navíc bylo zajímavé sledovat, jak se postupem času jejich muzice naprosto oddává čím dál více lidí. Jako vrchol festivalu a jeho zlatá tečka zafungovali znamenitě.

Crystal Fighters roztančili davy.

Crystal Fighters roztančili davy.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Neodolatelná byla v neděli britská dancerocková kapela Crystal Fighters. Její členové jsou něco jako příslušníci hnutí hippies, kteří spadli do této doby. V podstatě v ní nemají moc prostoru k seberealizaci, ale jejich přístup k hudbě i životu je tak neodolatelný, že jistě dobrá polovina diváků pod pódiem měla chuť začít takto existovat. V jejich písničkách jsou silné melodie, vzývají k divokému tanci a jsou v nich láska a pokora. Je snadné nechat se jimi ovládnout.

Král a Suchý vzpomínali a bavili

Existence kanadské kapely Walk Off The Earth je z velké části postavená na přednesu coververzí slavných písniček. V jejich klipech je to vtipné, naživo úmorné. Připomíná to klasickou českou tancovačku. Vlastní skladby přitom nejsou tak nosné, aby tvorbě formace vytvořily jasný tvar, definici, proč na scéně je. Zábavné to bylo, což o to, nicméně odnést si bylo možné jenom pocit, že tahle parta spíše přežívá, než žije.

Walk Off The Earth pobavili.

Walk Off The Earth pobavili.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Ivan Král naopak přišel s poctivým pop rockem, kvůli němuž přijel do Prahy z Ameriky, najal na něj skvělé české muzikanty a odehrál ho tak, jak se má. V jeho písničkách je vždy nějaká nosná a výrazná melodie, energie skladeb odpovídá lehkosti, s jakou jsou prezentovány. Královým hostem byl Jiří Suchý. Odehráli spolu čtyři skladby, pohovořili a publikum dobře pobavili.

Koneckonců stejně jako celý festival. Dobrý festival.