Hlavní obsah

King Charles: Být umělec a živit se uměním je rozdíl

Právo, Šárka Hellerová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Londýnský King Charles (vlastním jménem Charles Costa) vystoupí 6. dubna v klubu Roxy v Praze. Přiveze lednové album Gamble for a Rose, se kterým se dle svých slov vrací k vlastním hudebním kořenům.

Foto: Archív festivalu Rock for People

King Charles z Londýna vystoupí v Praze.

Článek

Pamatujete si na chvíli, kdy jste zjistil, že se chcete umělecky vyjadřovat skrz hudbu?

Skončil jsem školu a nevěděl jsem, co dělat se životem. Tak jsem šel na rok na univerzitu a pokoušel se studovat sociologii. Pak jsem se začal nudit a uvědomil si, že se chci věnovat hudbě, skládat písně a hrát. Došlo mi, že chci, aby to byla má práce.

Tvrdíte, že se na novém albu vracíte ke kořenům. Jaké kořeny to jsou?

Když jsem začínal a rozhodl se, že chci být muzikant, začal jsem hudbu poslouchat jiným způsobem. To byl úplný začátek mého skládání, i když bylo třeba jen ve formě nápadů a myšlenek. Když jsem pak nahrával první album, stalo se, že jsem se od toho, co mě zpočátku zajímalo, z různých důvodů hodně odklonil. S tímto albem se vracím ke zvuku, který mě vzrušoval na začátku. Vrátil jsem se k prvotnímu nadšení.

Proč se první album odklonilo od toho, co vás hudebně nejvíc baví?

Byl jsem tehdy hodně ambiciózní a chtěl jsem experimentovat s identitou a zvukem. Chtěl jsem docílit neobvyklého zvuku, takového, který jsem předtím neslyšel. Ale poslouchám hudbu šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let a dost amerického folku, to miluji. Proto jsem novým albem chtěl vyjádřit svou skladatelskou identitu a vrátit se ke kořenům. Nemyslím si, že v této poloze nutně zůstanu, ale teď mě to naplňuje.

Často zmiňujete, jak je pro vás důležitá umělecká svoboda. Byla u vás někdy něčím omezena?

Vždy jsem jí měl hodně. Nejspíš až moc. Jedna věc je mít volnost v tvorbě a druhá mít jako muzikant kariéru. Být umělec a živit se uměním jsou dvě úplně odlišné věci. A můj zájem se vždy týkal především tvorby.

Proto jste opustil velkou nahrávací společnost, u které jste v roce 2012 vydal první album LoveBlood?

Přesně tak. Je to svět, který je pohlcen čísly a částkami. To je něco, na co při vzniku desky nechci myslet.

Chci přemýšlet jen o hudbě, kterou chci vytvořit, a nepřeju si, aby mi u toho kdokoliv říkal, jaká má být.

Co vás na albu Gamble for a Rose nejvíc těší?

Asi to, že vůbec vyšlo. Že jsem už ty písně ze sebe shodil, že už je nemám za krkem. Proměnit hrst písní v celé album je něco krásného.

Na albu prý spolupracovali i někteří členové vaší rodiny. Kdo?

Má sestra Wednesday nazpívala na desce doprovodné vokály. Sama skládá. Je v tom dobrá.

Reklama

Výběr článků

Načítám