Poslednímu velkému renesančnímu malíři a zároveň prvnímu velkému malíři baroka je věnována do 4. ledna výstava v bruselském Bozaru, která se snaží představit jeho fenomén a zároveň vyzdvihnout jeho odkaz.

„Výstava vysvětluje, proč je Rubens světovým umělcem, proč po téměř čtyři sta let stále inspiruje. Rembrandt a Goya patří samozřejmě mezi stejné velikány, ale jejich vliv je mnohem omezenější,“ řekl Právu kurátor expozice Nico Van Hout a dodal, že Španělé milují Rubensovy religiózní práce, Angličané jeho portréty a krajiny a Francouzi kromě výše uvedeného ještě poetiku a erotický náboj v jeho obrazech.

Peter Paul Rubens Pan and Syrinx, výřez 1617.

Peter Paul Rubens: Pan and Syrinx, 1617 - výřez

FOTO: archív Bozar

Jestli každý umělec má svůj svět, pak Rubens měl přímo svůj vesmír. Snažil se vzít si to nejlepší z minulosti, uměl vyprávět příběhy jako filmoví režiséři, měl smysl pro napětí i vystižení výrazu tváře. Byl inovátorem par excellence a mistrem speciálních efektů. Stačí si vzpomenout na fascinující výjev padajících těl hříšníků, které stihl trest zatracení ve věčných plamenech.

Peter Paul Rubens Zahrada lásky, výřez (1635).

Peter Paul Rubens:Zahrada lásky, 1635 - výřez

FOTO: archív Bozar

Společnost Rubensovým dílům dělají Cézanne, Gainsborough, Klimt, Turner, Renoir, Murillo, Rembrandt, Picasso a samozřejmě Rubensův nejslavnější žák, van Dyck. Někteří se inspirovali symfonií barev, jiní obdivovali jeho schopnost vylíčit děj, jeho talent vystihnout tóny lidské kůže nebo jak virtuózně pracoval s malbou.

Další si ho vážili jako obratného propagandisty, parafrázovali nějaký motiv, anebo naopak ironizovali jeho politické alegorie, jako se to podařilo Oscaru Kokoschkovi.

Dohromady 160 maleb, kreseb, skic a rytin, které reprezentují v šesti kapitolách témata jako soucit, moc, poezie či násilí. Právě až filmová zobrazení plná agrese a boje spojila v doprovodném katalogu zdánlivě nespojitelné osobnosti: Rubense s Tarantinem. Jenže stejně tak, jak uměl zachytit barbarské scény, byl citlivým malířem portrétů a aktů kyprých žen, později známých coby Rubenesque, idylických krajinek či ohromujících pastorálních výjevů.

Paul Cézanne a jeho Tři koupající se ženy, výřez (1875).

Paul Cézanne: Tři koupající se ženy, 1875 - výřez

FOTO: archív Bozar

Chybějí sice slavná plátna jako Venuše před zrcadlem, Tři grácie nebo Klanění se tří králů, spolehlivě je však nahradí malba vyobrazující řeckého boha lesů Pana, jak nadbíhá krásné nymfě Syrinx, portrét Susanny Lundenové nebo dramatický Lov tygra, lva a leoparda.

Největší perlou je třímetrová Zahrada lásky, oslava flirtu a francouzské módy, kdy na pět elegantně oděných, rozvášněných párů do života zasvěcujících mladičkou novicku dohlížejí naducaní Kupidi. Obraz zapůjčený z madridského Prada výjimečně doprovázejí přípravné studie a dvě nádherné, pro tisk připravené kresby.

Organizátorům se podařilo nashromáždit obdivuhodné množství prvotřídních děl, která zapůjčily nejprestižnější evropské instituce, v druhém plánu navíc v paláci Bozar ukazují, jak umění spojuje národy.