Článek
„Je to dost komplikované. Dovolali jsme se po několika hodinách na nouzovou infolinku, která nás spojila s českým velvyslanectvím v saudskoarabském Rijádu. Tam nám řekli, že žádné odlety do Česka z Bahrajnu úřady ani letecké společnosti nechystají,“ napsal v pondělí redakci jeden z českých turistů, který nechtěl být jmenován.
„Doporučili nám, ať si vyřídíme víza do Saúdské Arábie a nějak se dostaneme do Rijádu. Třeba autobusem, nebo si zaplatit auto. A následně si pak máme zajistit spoj domů, nejlépe přes Turecko. Takže v tuto chvíli řešíme tyhle tři věci,“ dodal.
Jenže ani přesun do Rijádu v tuto chvíli nemůže česká skupina uskutečnit. „Podle všeho dnes opět zavřeli most, jediné spojení do Saúdské Arábie. Už se to stalo i o víkendu, v neděli ho na chvíli otevřeli, teď je zase uzavřený,“ podotkl Čech uvízlý v Bahrajnu, podle kterého nijak nepomohlo nahlášení členů jejich skupiny do systému Drozd, a to už s předstihem.
Doplnil, že i když se hovoří o zklidňující se situaci ohledně vzdušného prostoru a možných bomb či útoku dronů, v Bahrajnu to na klid zatím nevypadá.
„V noci a brzkém dnešním ránu v hlavním městě nejprve byly proíránské protesty, létaly Molotovovy koktejly, byly tam bitky, hořelo. Přes den co dvě až tři hodiny detonace spojené se sestřely raket či dronů, cítíme otřesy, rány, země se několikrát zatřásla, opakovaně zní sirény,“ popsal situaci z bahrajnské metropole Manáma a okolí český turista.
„Člověk se nečekaně rychle stává otrlejším“
Petra Vaníčka „válka“ poprvé dostihla o víkendu. „Byli jsme v tu chvíli na takové malé plážičce nedaleko hotelu poblíž centra města, najednou slyšíme ze všech telefonů extrémně hlasitý alarm a následnou notifikaci v arabštině a angličtině, abychom se co nejrychleji sbalili a odebrali se do budovy,“ popsal Novinkám Petr Vaníček, který měl domů odlétat jen několik málo hodin poté, co Írán spustil odvetné údery.
Stejná situace s poplašným upozorněním se od té doby opakovala zhruba čtyřikrát až pětkrát. „Nejvíce vyděšení jsme byli první den, nikdy jsme to nezažili. V průběhu času se ale člověk až nečekaně rychle stává otrlejším, takže teď, když vidíme na nebi stíhačku a někde v dálce to bouchne, tak už to přijímáme s daleko větším nadhledem než ten první den, kdy jsme se báli. Teď už je to spíše nervozita,“ popsal Vaníček.
Infrastruktura v Abú Zabí navzdory situaci podle něj funguje bez problému. „Syn normálně chodí do práce a domů do Česka se s námi zatím nechystá. Jeho přítelkyně učí děti po internetu. My čekáme na výzvu od zdejších úřadů, že bude bezpečné vycestovat. Do té doby - a to bych chtěl ocenit - máme hrazené náklady pobytu tamní vládou. K dispozici je i hotelový lékař,“ uzavřel Vaníček.
