Jak probíhá turné?

Výborně. Dostáváme se do formy, vyladili jsme setlist, všechno klape. Nyní jsme v Polsku (rozhovor vznikl ve čtvrtek 3. října), kde je krásně a slunečno, což si po koncertech v severských zemích, kde byla zima a zataženo, užíváme.

Loni Editors opustil kytarista Chris Urbanowicz. Místo něho máte rovnou dva nové členy, kytaristu Justina Lockeyho a klávesistu Elliotta Williamse. Jak si vedou?

Přinesli do kapely novou energii. Než přišli, nebylo v Editors příliš veselo. S nimi se vrátilo nadšení, což si velmi užíváme. Od té doby, co jsou s námi, si opět vedeme dobře. Nahráli jsme novou desku, jsme na turné a užíváme si to. Chris odešel v době, kdy nás čekal snad největší koncert na festivalu Rock Werchter. My jsme se rozhodli, že chceme pokračovat dál, proto jsme potřebovali někoho rychle sehnat. A vybrali jsme dobře.

V rozhovorech přiznáváte, že loni jste pomýšleli i na rozpad. Překonali jste to a v létě vydali nové album The Weight of Your Love. Cítíte úlevu?

Ano, na albu jsme poctivě pracovali a potřebovali jsme, aby se povedlo a potvrdilo naše rozhodnutí pokračovat. Věřím, že se to povedlo.

Nepřekazil Chrisův odchod případné oslavy desátého výročí kapely, které jste loni mohli pořádat?

Kdybychom stále byli v původní sestavě, určitě bychom výročí oslavili. Ale Chris odešel, takže to nemělo smysl. Myslím, že je teď šťastnější. Je čas se posunout.

Zaposloucháte se na pódiu občas znovu do toho, o čem zpěvák Tom Smith zpívá?

Po pravdě řečeno ne. Věnuji tomu dostatek pozornosti, když skládáme a nahráváme. Když už to vyjde, je to venku a nepotřebuju se na tom zasekávat. Jenom když texty začnou zpívat fanoušci, uvědomuji si opět jejich hlavní myšlenky.

Jak fanoušci na koncertech přijímají nové písničky?

Je úžasné, jak moc vzali novou desku na vědomí a poslouchají ji. Obzvlášť se chytila písnička Formaldehyde. Hřeje mě to u srdce.

Jaká je vaše nejoblíbenější?

Mám rád právě Formaldehyde a Honesty. Líbí se mi jejich energie, a když je hrajeme na pódiu, mám z nich skvělý pocit.

Zpěvák Tom Smith si v jednom rozhovoru posteskl, že lidé ve Velké Británii jsou tak posedlí novými kapelami, že rychleji zapomínají na ty, které už se jednou etablovaly. Podařilo se vám za tři měsíce od britského vydání alba tamějším posluchačům připomenout, že jste po čtyřech letech od vydání desky In This Light and on This Evening zpět?

To se teprve uvidí, protože britská část turné je před námi. Je ale pravda, že se tam všechno točí až příliš rychle. Pro kapely je to těžší… Je to legrační prostředí.

Je vám osobně tenhle přístup blízký?

Jak se to vezme. Včera jsem třeba poslouchal staré Faces a moc mě to bavilo. Zněli o dost lépe než mnohé aktuální kapely. Ale na druhou stranu mě baví i sledovat novinky.

V České republice budete hrát v neděli potřetí. Pamatujete si minulé návštěvy?

První koncert v Praze, na stejném místě jako budeme hrát v neděli, si pamatuji moc dobře… Nevelký klub s intenzívní atmosférou. Publikum bylo úžasné, doufám, že se to bude opakovat.