Představení se ujal režisérský tandem SKUTR Lukáše Trpišovského a Martina Kukučky. Vyšli z lužickosrbské legendy (oblast ve východním Německu) z přelomu 17. a 18. století, zaznamenané v knize Otfrieda Preußlera, Němce z Liberce.

„Tato legenda pro nás byla velkou inspirací, nicméně čerpali jsme z více pramenů. Věděli jsme, že budeme vytvářet baletní libreto a že chceme využít současnou formu pohybového rejstříku, takže jsme těmto požadavkům přizpůsobili i formu děje. Museli jsme razantně zkrátit celou příběhovou linii, takže divák uvidí opravdu jenom fragment, tu hlavní esenci a ideu příběhu. Abych pravdu řekl, celá kniha by byla námětem na několikadílný seriál," uvedl Jan Kodet, choreograf a spolutvůrce představení Čarodějův učeň.

„Změnili jsme například jména postav, která jsme pečlivě vybírali, v předloze jsou velmi staročeská, a my si myslíme, že by dnešního diváka již neoslovila. Působila by zvláštně, možná až naivně. Pro hlavní dívčí postavu jsme zvolili Kristýnku. V tomto jméně rezonuje čistota, spasení, vzkříšení. Některé scény jsme naopak přidali. Například velkou plesovou scénu, která je romantickým snovým setkáním učňů s dívkami – symboly čisté lásky, po které každý člověk touží a která vysvobozuje učně ze spárů Mistra.“

Čarodějův učeň je u nás znám hlavně jako animovaný filmový horor Karla Zemana z roku 1977, jenž patří k nejlepším českým filmům vůbec. Téměř stejně oblíbený a uznávaný je dodnes i v Německu.

Právě tam vznikl velkorozpočtový snímek Krabat z roku 2008, v němž hrála třeba velká hvězda německého filmu Daniel Brühl. Příběh se tak dostal k další generaci diváků, kteří Zemana zatím neznali.

I cílem nového baletu Národního divadla je zaujmout především teenagery, kteří balet nesledují. Hororový příběh o mladém učni, pekelných silách a nutnosti postavit se zlu by je mohl zaujmout.