Článek
Byznys vždycky volá po kontinuitě a stabilitě. Na co pozitivního, co podle vás udělala předchozí vláda, chcete navázat?
Na to, že se pokračovalo v našich stavbách v rámci dopravy. I když poslední rok se to zaseklo, protože došly peníze. Chybí tam 45 miliard korun. Ale v zásadě musím říct, že všechny stavby, které jsme připravili, a já to říkám v dobrém, tak na ně navázala vláda Petra Fialy a snažili se je dotáhnout. Což je velmi důležité sdělení pro náš byznys.
Je jednou z těch pozitivních věcí i to, že jste se rozhodli pokračovat ve fungování muniční iniciativy? Vy i premiér Babiš jste opakovaně před volbami mluvili o tom, že muniční iniciativu zrušíte. Nakonec jste se tedy rozhodli, že do toho nebudete jako stát přispívat. Ale tady jsou i vaše slova loni z ledna pro týdeník Respekt. „Nepokračovali bychom v muniční iniciativě vůbec.“ Tak proč jste teď změnil názor?
Kdybyste se podívali na deset dalších článků, které tam byly, tak jsem to jednoznačně upřesnil… My jsme říkali, že idea je v zásadě dobrá. Máme velký problém, který se bohužel potvrdil, že je to netransparentní. To je něco neuvěřitelného, jakým způsobem se to vybíralo, řídilo atd. Víte, že proteklo 280 miliard korun, samozřejmě nejen zdrojů České republiky, ale zdrojů České republiky a zejména zahraničních účastníků mnoha zemí. Za tím si stojíme. Audit proběhne. Na druhou stranu, když to vyvažujeme, tak si uvědomujeme, že to je mezinárodní závazek. Jednotlivé země mají zájem, aby to pokračovalo, což musíme reflektovat.
Prezident Petr Pavel k tomu řekl: „Muniční iniciativa je důležitá nejenom pro Ukrajinu, ale i pro nás jako pro zemi, a to i z hlediska budoucích příležitostí. Pan premiér si mohl ověřit, že je velmi respektovaná a transparentní především pro naše partnery, kteří do ní finančně přispívají ze všeho nejvíc.“ Kdyby to bylo opravdu tak netransparentní, tak by do toho dávali Nizozemci, Kanaďané, Dánové v přepočtu desítky miliard korun?
Jedna věc je, že vám někdo důvěřuje a že mu to zpracujete. Druhá věc je, do jaké míry má šanci zahraniční partner si zkontrolovat, že všechno probíhá tak, jak probíhá. To znamená - platí naše výtky stran kvality, toho, jakým způsobem se to zpracovává, kdo to zpracovává, kdo dostává informace dřív, kdo později a jakým způsobem se to prezentuje. Ale jsou to věci, které jsou řešitelné. A s ohledem na to, že zde jsou mezinárodní závazky, tak my jsme toto respektovali.
Tlačí na vás koaliční partner SPD, aby iniciativa úplně skončila, aby nebyla ani v režimu, o kterém se bavíme?
SPD nechtělo pokračovat v iniciativě vůbec, ale respektuje náš názor v rámci koalice, protože v rámci ní jsou tři subjekty. My jsme nikdy netvrdili, že se ve všem stoprocentně shodneme, ale co se týká vlády, tak shoda na vládě byla. To znamená, vláda je tím exekutivním činitelem a rozhoduje vláda.
Tomio Okamura je třetí nejvyšší ústavní činitel, váš koaliční partner. Nechci připomínat všechny jeho výroky, jak se vyjadřoval o koncentračním táboru v Letech, o menšinách… Čistě lidsky, jako vicepremiér a poslanec - vy jste se nestyděl, když jste ho volil jako předsedu sněmovny?
Nestyděl jsem se, protože jsme vycházeli z reality. V zásadě nebylo možné vyskládat jinou vládu, to všichni vědí. Jak strany současné koalice, tak strany současné opozice se jasně před volbami, ale i po nich, vymezily a tady nešlo konat jinou vládu. Vláda vznikla na základě pragmatického přístupu, to je pravda.
Já bych některé věci nedělal tak, jak je udělal pan Okamura. Já rozumím tomu, že po čtyřech letech se sundá vlajka Ukrajiny. Já bych si k tomu nebral štafle a nenechal bych se u toho fotit, ale to je už jeho osobní rozhodnutí a my nemůžeme lidem nařizovat, co mají či nemají dělat.
Když jsme dávali dohromady exekutivu a parlament, tak jsme se snažili, aby ti zkušenější, což je zejména hnutí ANO, to říkám korektně, protože jsme ve vládě byli a byli jsme dobře připraveni, zastávali exekutivní, tzn. vládní pozice. Abychom mohli splnit to, co jsme slíbili. A překlopit do toho zkušenost. Na druhou stranu jsme se samozřejmě potřebovali domluvit s našimi koaličními partnery. To znamená, my jsme docela přivítali dohodu s SPD, které akceptovalo to, že za jejich stranu budou ve vládě odborníci, nikoliv politici.
Poté logicky zase měli požadavek, že chtějí mít silnější pozici ve Sněmovně, z čehož tedy vyplývalo, že budou mít svého předsedu. A my jsme tuto dohodu ctili.
Je podle vás Tomio Okamura dobrý předseda Poslanecké sněmovny, reprezentuje sněmovnu jako celek?
Tomio Okamura se snaží. Jsem přesvědčen, že schůze řídí nestranně. V tuto chvíli do nich nevstupuje aktivisticky. Podle mého názoru procedura ve Sněmovně zatím probíhá bez jakýchkoli problémů. To je hlavní úkol předsedy Poslanecké sněmovny.
Já bych některé věci nedělal tak, jak je udělal pan Okamura. Já rozumím tomu, že po čtyřech letech se sundá vlajka Ukrajiny. Já bych si k tomu nebral štafle a nenechal bych se u toho fotit, ale to je už jeho osobní rozhodnutí a my nemůžeme lidem nařizovat, co mají či nemají dělat. To znamená, jakým způsobem některé věci prezentuje. Já bych je takhle nedělal, ale pro mě je důležité, že funguje koalice. Dokážeme se dohodnout a to, co jsme dali do programového prohlášení, platí.
Jak v rámci koalice chcete vyřešit věci, které máte v programovém prohlášení nebo v hospodářské strategii… Jedním z cílů je zjednodušit přijímání kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Naproti tomu Tomio Okamura i v těchto dnech mluví o tom, že chce zpřísnit podmínky pro pobyt cizinců v České republice včetně Ukrajinců. Jak vyřešíte tento rozpor?
Naše hospodářská strategie, která se překlopila do vládní hospodářské strategie, předpokládám, že do 14 dnů, tří týdnů by mohla být schválena, počítá s tím, že se zjednoduší přijímání zahraničních pracovníků. Ale ďábel je skrytý v detailu…
Ví to Tomio Okamura?
Samozřejmě, že to ví. My jsme to s ním řešili, ale vždycky musíte číst detail. Ano, tato vláda se bude chovat přísněji vůči těm, kteří zde nechtějí pracovat. Pokud se samozřejmě nejedná o nějakou humanitární pomoc. Co se týká těch, kteří sem přichází za prací, po nich je poptávka, dokonce si firmy vyřizují jejich angažmá. Celá diskuze je o tom, že to není o kvótách, ty jsou dostačující. Je to o tom, že se poté čeká 90 až 150 dní na vyřízení, a to my říkáme, že je nesmyslné.
Oni sem stejně přijdou, ale proč by měli čekat 150 dní, když se to dá vyřídit v ideálním případě do 30 dnů. Na tom dneska velmi intenzivně pracujeme. S ministerstvem vnitra je připraven zákon, který urychlí proceduru prostřednictvím digitalizace a elektronizace systému. To je to, na čem teď děláme, a nepochybně to bude součástí naší hospodářské strategie.
Pro ty, kteří chtějí pracovat, je po nich poptávka a firmy je chtějí, nechť se to zpracuje rychleji. Ti, kteří nepřicházejí ve smyslu toho, že by tady pracovali, tak tam naopak buďme přísnější.
Budete tedy otevírat český pracovní trh i cizincům? Chcete byznysu, který dlouhodobě volá po tom, že je nedostatek pracovní síly, vyhovět?
Bez toho se nedá obejít. Jeden z největších problémů tuzemského byznysu jsou ceny energií, které jsme začali okamžitě řešit. A víte, že jsme je snížili, a druhá věc je nedostatek nejenom kvalifikovaných pracovníků, ale bohužel i pracovníků v základních profesích, a je zcela zjevné, že se bez nich neobejdeme…
Bude vláda podporovat Ukrajinu? Jak vládu poškozuje spor o jmenování Filipa Turka ministrem? Proč Karel Havlíček nevnímá podání kompetenční žaloby na prezidenta jako cestu k řešení? Pusťte si celý PoliTalk v úvodu článku nebo v podcastových aplikacích.
Rozhovory o tématech, která hýbou společenským děním. Moderují Eva Mikulecká, Michael Rozsypal a Karolina Brodníčková.
Odebírejte podcast také na Spotify, Apple Podcasts či na platformě Podcasty.cz a zapněte si upozornění na nové díly.
Poslechněte si také naše další podcasty: