Trumpova Rada míru je na světě. Sám se jmenoval jejím doživotním předsedou

Před podpisem nejprve Trump podle agentury Reuters přednesl projev.

„Dnes je svět bohatší a bezpečnější než před rokem,“ řekl americký prezident a dodal, že si tento týden připomíná první výročí návratu do Bílého domu. V této souvislosti řekl, že žádná jiná americká vláda nedosáhla za rok ve funkci takových úspěchů, než jaké si připsala ta jeho.

Zopakoval také své dřívější tvrzení o tom, že ve světě zastavil osm válek. Poznamenal, že jen v Pákistánu podle tamního prezidenta Ásifa Alího Zardárího předešel až 20 milionům obětí, když zprostředkoval klid zbraní mezi jadernými mocnostmi Pákistánem a Indií.

Rada míru, která původně vznikla kvůli řešení situace v Pásmu Gazy, se „rozrostla“ do většího projektu. Trump nicméně během podpisu ustavující listiny, který se odehrál na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu, slíbil, že rada dohlédne na demilitarizaci pásma. Jde především o to, aby zbraně složilo palestinské teroristické hnutí Hamás, které Gazu až dosud ovládalo.

Americký prezident do rady, jíž má být doživotní předseda s výhradním právem veta nad rozhodnutími, přizval zhruba šest desítek zemí. Předpokládá se, že vybrané peníze za členství budou použity na rekonstrukci a rozvoj Pásma Gazy. Charta rady to ale přímo nespecifikuje.

Stálé členství má stát miliardu dolarů (bezmála 21 miliard korun), zdarma je členství pouze na tři roky.

Mezi zeměmi, které Trump pozval k členství v radě, je také Rusko. Podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova ale finanční příspěvek do Trumpovy Rady míru bude vyžadovat odblokování ruských aktiv zmrazených v USA, jak ve středu podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin.

K členství v radě se již přihlásily Izrael, Vietnam, Maďarsko, Turecko, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Pozvánku dostal vedle Kremlu také Kyjev. Ukrajinská strana už ale oznámila, že je pro ni nepředstavitelné sedět v radě, jejíž součástí by byl i Putin, který v roce 2022 rozkázal zahájit vojenskou invazi na Ukrajinu.

Stejně tak ani Německo, Francie, Británie či Slovinsko nepočítá s účastí v radě v její nyní navrhované podobě. Hlavní obavou je, že mandát rady je příliš široký a mohl by nebezpečně podkopat mezinárodní řád založený na Chartě OSN.

Česká republika pozvání do Rady míru ani nedostala. Český zástupce se tak nezúčastnil ani podpisové ceremonie v Davosu. Mezi státníky, kteří dokument podepsali, nechyběl mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo jeho ázerbájdžánský kolega Ilham Alijev.