Není třeba se divit, že jste o Pnau v životě neslyšeli a najednou spolupracují s globální hvězdou, která má na triku nadčasové hity Candle in the Wind, Your Song, Rocket Man, Sorry Seems To Be the Hardest Word nebo Sacrifice. Jde o australský elektronický projekt ze Sydney, který v Evropě zná skutečně málokdo, a tvoří ho dva lidé: Nick Littlemore (vokály a mašinky) a Peter Mayes (kytary). Na své domácí scéně se prosadili po roce 2000 a vydali např. desky Sambanova, Pnau a Soft Universe.

CD Good Morning to the Night se jmenuje po prvním tracku, který předpovídá, že půjde o celkem rutinní přímočaré taneční album pro prázdninové křepčení na pláži, ale postupně se to komplikuje. Je vidět, že hoši z Pnau si přece jen nenechali ujít příležitost dělat trochu toho umění, alespoň v rámci popových zákonů. Banální disko by jim Elton možná neodpustil.

Funk, trip-hop, rock

Písnička Sad je dokonalý funky pop s mimořádně chytlavým refrénem a uvolněnou jemnou atmosférou a Black Icy Star se spoustou tajemných syntetických zvuků v pozadí dostala nádech reggae. Překvapuje především pátá Telegraph to the Afterlife, která taneční parket zcela opouští a kombinuje trip-hopové snění s odkazy k sedmdesátkovému art-rocku. Pozoruhodné.

V šestém tracku Phoenix se zase tančí, jdeme trochu ke kořenům old-school diska, kdy ještě taneční hudba musela mít nějakou melodii, byť jednoduchou. V Karmatronu si zase pohrávají s klasickým soulem 60. let a obalují ho současnými studiovými zvuky, ne nepodobně tomu, co dělají američtí Gnarls Barkley.

Pnau seskládali samply z desítek písní do pouhých osmi tracků a vykouzlili tak pestrou desku, která výrazně překonává průměr současného popu. Zlí jazykové mohou namítnout, že překonat průměr současného popu není až takový výkon, ale vždy potěší, když vyjde něco, co má masový dopad a přitom to není zcela banální.

Celkové hodnocení: 75 %