Jak vzniklo vaše nové album Guitar Concerto Collection?

Domluvili jsme se před časem, že znovu vydáme věci, které jsem u Supraphonu nahrával v posledních dvaceti letech. Před dvěma lety vyšla kolekce nejlepších sólových věcí, nyní došlo na koncerty s orchestrem. Vybral jsem Vivaldiho koncert D dur, Händelův B dur, Weissův d moll a nemohl chybět asi největší kytarový hit 20. století, Rodrigovo Concierto de Aranjuez.

Setkal jste se někdy s Joaquinem Rodrigem, nejslavnějším kytarovým autorem minulého století?

Jednou ve Španělsku na turné, ale už byl velice starý, navíc slepý, takže to bylo jen krátké setkání. Mluvil jsem i s jeho dcerou, která byla v Praze na návštěvě. Rodrigo, i když se dožil vysokého věku, vůbec necestoval.

Chystáte i nějaké koncerty k vydání alba?

Jeden jsem měl již 21. května v hřebčíně Pecínov, kde se CD křtilo. V červnu připravuji na čtyřiadvacátého gala koncert na hradě Rabí jako benefiční akci ve prospěch realizace sochy Jana Nepomuckého v Čepicích.

Proč zrovna na Rabí?

Je to poblíž Čepic, kde nyní bydlím, což je asi 140 km jižně od Prahy. A právě tam chci na mostě přes Otavu instalovat sochu Jana Nepomuckého, kterou jsem nechal pořídit u sklářské výtvarnice Vladimíry Tesařové. Jan Nepomucký je totiž i vodáckým patronem a Otavu sjíždějí stovky vodáků, mezi které patřím.

A co vaše oblíbené cestování v extrémních podmínkách? Nechystáte se hrát zase někde v Antarktidě?

Ne, s tím jsem již skončil. Přece jenom věk se hlásí. Štafetu po mně přebírá dcera Alžběta, která je velká sportovkyně a cestovatelka. Působí v současnosti ve Slovinsku a dělá tam průvodkyni po horách. Já se věnuji již jen plachetnicím a koním, proto byl také křest alba v hřebčíně u Benešova.