Americká MTV odvysílala v neděli dokument Britney: For The Record. Zpěvačka se v něm vyznala ze svých bolestí a požádala fanoušky o pochopení. Podle vyjádření pro server people.com chce tak uzavřít kapitolu, kterou považuje za nejčernější ve svém životě. Kolekce Circus je start do nové éry. „I když vím, že bolest nezmizí naráz,“ dodala.

Její návrat začal při listopadovém předávání cen MTV v Los Angeles. Když se pak objevila na pódiu při losangeleském koncertu Madonny, bylo jasné, že se pustila do práce.

Základní myšlenkou nového alba je fenomén cirku

„Na albu jsem pracovala víc než rok. Mnoho písní jsem sama napsala, angažovala jsem se především při prvotních nápadech. Pak jsem experimentovala s producenty. Vrátila jsem se ke starému dobrému popu, což není špatná zábava,“ říká.
Circus je její šesté album. Jeho základní myšlenkou je fenomén cirku – místa zábavy, smíchu, převleků, oddechu i napětí.

„Circus je lahodnější, než byla minulá deska Blackout,“ vysvětluje. „Při práci na Blackout jsem prožívala těžkou dobu a ve spoustě písniček to bylo cítit, zatímco Circus je víc popový a pohodový. Jsou to zcela rozdílná alba.“

Pobouřené reakce vyvolal ve Státech videoklip k singlu Womanizer. Je v něm nahá, respektive si v sauně zakrývá choulostivá místa rukou. Podle některých kritiků jsou v klipu ještě další sexuálně vyzývavé okamžiky. Atmosférou připomíná video k její starší skladbě Toxic, čemuž se není co divit, neboť za oběma stojí stejný režisér – Joseph Kahn.

Její nejoblíbenější skladbou z desky je Mannequin

„Womanizer je o klukovi, který se potkává s mnoha dívkami a se všemi koketuje. Je to trouba, žádný sympaťák. Já představuju různá vtělení stejné dívky. Je to dobrá písnička pro všechny holky, které se s podobnými typy setkaly. Je třeba stát si za svým a být silná,“ říká.

Její nejoblíbenější skladbou z desky je Mannequin, v níž zpívá o problému jednoho vztahu. Mluví o hloubce výpovědi i opravdových emocích v ní. Sotva to někdo může chápat jinak než jako její osobní zpověď.

Litý boj

Britney Spearsová se pohybuje v oblasti bojů. Jedna hvězda tam v lesku střídá druhou, přicházejí nové a ty etablované nechtějí pohasnout. Na albu Circus je její boj patrný.

Obklopila se řadou producentů, kteří od ní dostali písničku a museli ukázat, co dovedou. Britney má problém – moc chce a podbízí se. Zvykla si být středobodem hudebního vesmíru a nepřešlo ji to, ani když se životem potácela.
V jejích písních žel není přirozené umění. Singly Womanizer a Circus mají moderní zvuk, desku táhnou a vydrží poutat pozornost. Jinde se však Britney ztrácí.

Je řádivě diskotéková (Shattered Glass, Mannequin), zdrženlivě alternativní (akustická kytara v Out From Under), zvukově čarodějná (Kill The Lights) i okatě syntetická (vše). Spojeno je to ale jen jejím jménem, nestabilní akcií na hudebním trhu.

Chybí originalita, osobitost i cit, byť je toto album zdařilejší než minulé a v její kariéře je to krok kupředu.

Britney Spears: Circus
Sony BMG, 46:15