Poprvé v roce 1976 za výkon ve válečném dramatu Stará pušku a v roce 1990 za snímek Život a nic víc. Philippe Noireta, který se narodil 1. října 1930 v Lille, dobře znají i čeští diváci, protože se objevil v řadě úspěšných francouzských filmů.

Začínal ale v divadle, prosadil se jako člen souboru Theatre National Populaire. První filmový úspěch zaznamenal v komedii Louise Malla Zazie v metru z roku 1960. Nová vlna představovala odklon od hezounů a Noiret se ukázal jako dobrý představitel obyčejných, trochu nabručených Francouzů.

Noriet byl často obsazován do detektivek, objevil se v populárním snímku Prohnilí i v jeho pokračováních Prohnilí proti prohnilým a Super prohnilí. Hrál však i v kriminálních dramatech Bertranda Taverniera Hodinář od svatého Pavla a Soudce a vrah. Objevil se však i v dalších Tavernierových psychologicky laděných snímcích, kde mohl ukázat hloubku svého talentu a schopnost proniknout do nitra postavy.

Více diváků jej však zná z komedií, mnohdy i lyricky laděných, jako je Stará panna, Něžné kuře nebo Ukradli torzo Jupitera, v nichž se občas objevoval po boku Annie Girardotové.

Drsnější humor nabídli Moji přátelé o vtípcích na úkor starých kamarádů a zejména Velká žranice. Hrál však také ve filmu Příliš hlučná samota na motivy Hrabala.

Philippe Noiret, laskavý bručoun francouzského filmu
Jak si lidé představují typického postaršího Francouze na odpočinku? Sedí na náměstí před kavárničkou, popíjí víno, pokuřuje doutník a čeká, až na něj přijde řada v petanque. Philipe Noiret ztělesňoval svou vizáží přímo prototyp obyčejného Francouze. Nebýt ovšem více než 120 filmových rolí, které z něj udělaly hereckou legendu s tváří na první pohled rozpoznatelnou. Umělec, z něhož vyzařoval nadhled a moudrost, ale i jemná ironie a humor, dnes zemřel ve věku 76 let.
"Herci nehrají proto, aby byli dekorováni. Jsou to provazochodci. A každý metál, který dostanou je vychýlí z rovnováhy," tvrdil držitel dvou Césarů, francouzské obdoby Oscarů. Hercem se prý stal z lenosti, protože to bylo jediné povolání, na které nepotřeboval žádný certifikát. Maturitu neudělal ani na tři pokusy. Jediné, co ho ve škole bavilo, byla divadelní představení, v nichž účinkoval.
Noiret se prosadil v 60. letech ve filmu i přesto, že svou fyziognomií ani vzdáleně nepřipomínal tehdejší rtuťovité hrdiny typu Funese, nebo atlety jako byli Delon či Belmondo. Jeho tlumený herecký projev se hodil jak do komedií, tak do dramat a na rozmanitost svých postav si nikdy nemohl stěžovat. "Otevírám každý scénář s obrovskou zvědavostí, zda to bude něco nového, něco, na co budu mít chuť," pravil v rozhovoru v roce 1994.
Tehdy ho zaujal scénář filmu Příliš hlučná samota podle předlohy Bohumila Hrabala. Noiret neváhal a léto 1994 strávil natáčením v České republice. Seznámil se osobně s Hrabalem a spřátelil se zde mimo jiné třeba s hereckým kolegou Vlastimilem Brodským. Po dávných návštěvách Československa v letech 1955 a 1966 byl před 12 lety i hostem karlovarského festivalu. Příští rok v březnu pak Noiret dorazil i na slavnostní premiéru snímku.
Philippe Noiret se narodil 1. října 1930 v Lille v rodině obchodníka s konfekcí. Po neúspěšné školní anabázi zjistil, že nejjednodušší bude živit se herectvím. Od roku 1950 navštěvoval herecké kurzy a začal účinkovat v divadle. S Gérardem Philipem poté brzy exceloval na prknech v Théatre National Populaire. Osm let zde strávených Noiret považoval za tu pravou školu.
K filmu šel údajně zpočátku jen kvůli penězům, v roce 1966 už se ale věnoval plně jen celuloidu. Noiret se proslavil svými komediálními rolemi ve snímcích Zazie v metru, Moji přátelé či Velká žranice. Prvního Césara ovšem získal za ztvárnění zoufalého lékaře, jemuž nacisté vyvraždili rodinu, v komorním dramatu Stará puška (1975).
Vysoký, trochu přihrbený a vždy elegantně oblečený Francouz byl partnerem Romy Schneiderové, Catherine Deneuveové a především Annie Girardotové. V českých kinech milovníka doutníků a kvalitní obuvi možná nejvíce proslavila role úplatného policisty Reného Boisronda v trilogii Prohnilí, Prohnilí proti prohnilým a v nedávno uvedených Super prohnilých (2004).
Noiret se šťastně oženil ve 32 letech s kolegyní z divadla Monique Chaumetteovou, s kterou má dceru Frédérique. Přes svůj bonvivánský vzhled nepil ze zdravotních důvodů už čtvrtstoletí alkohol a dlouhá léta si užíval klidu na jihofrancouzském venkově v Aude, v podhůří Pyrenejí. Choval zde především koně a psy. Ale jak sám prohlašoval, s nějakou hektickou činností to kromě filmování nepřeháněl: "Když nepracuji, nedělám vůbec nic."
Zdroj: ČTK