Případ zraněné ženy v Krkonoších odkryl slabinu záchranného systému

Dílem kvůli jazykové bariéře a komunikaci mezi profesionálními a neprofesionálními záchranáři zůstala těžce zraněná žena možná tři čtvrtě hodiny ležet na horské stezce bez odborné pomoci.

Češi v příhraničních oblastech se leckdy při kontaktu linky 112 dovolají na operátora sousedního státu. Srozumitelnost polštiny snižuje napjatost krizové situace, kdy jde leckdy o život. Záchranáři doporučují turistům si zdarma stáhnout mobilní aplikaci Záchranka. [celá zpráva]

Žena si během závodu propíchla na krkonošském pohraničním hřebenu stehno duralovou hůlkou. Zraněné poskytla první pomoc trojice kolegů. Kontakt se záchranáři komplikoval kolísavý česko-polský mobilní signál. Aplikaci Záchranka neměl nikdo.

Neštěstí se odehrálo okolo druhé hodiny odpoledne na stezce ze Sněžky na Luční boudu. Žena spolu s trojicí souputníků zdolávala s trekingovými hůlkami v rukou tříkilometrovou vzdálenost mírným klusem.

„Najednou upadla. Hůlka jí projela stehnem skrz naskrz. Říkala, že je zdravotnice. Hlavně ať hůlku nevyndáváme,“ popsal dramatické okamžiky u Úpského rašeliniště jeden z trojice mužů.

Ránu muži zakryli před zraky turistů, jichž kolem proudily davy, a volali záchranku. Pomoci se dovolali jenom díky kolemjdoucímu s ještě českým operátorem v mobilu. Signál podél česko-polské hranice kolísá a linka 112 nejčastěji kontaktuje polské operátory. „Přesně tohle se stalo. Nerozuměli jsme my jim a oni nám,“ popsal závodník.

Horská služba vyrazila z Pece pod Sněžkou autem ke Slezskému domu, odkud záchranáři museli půldruhého kilometru pěšky. Vrtulník letěl z Prahy, kam předtím vezl pacienta. „Horská služba dorazila za tři čtvrtě hodiny a vrtulník za hodinu deset. Kolegyně si naštěstí nepropíchla tepnu. Jinak by byl průšvih,“ míní svědek.

Ženě mohla pomoci Záchranná služba Vrcholky hor sídlící na Luční boudě. Základna dobrovolných záchranářů není IZS neznámá. „Nikdo nás nekontaktoval. Mohli jsme tam být do deseti minut. Vybaveni jsme jako profíci,“ tvrdí šéf záchranářů z hřebenových bud Stanislav Beneš.

Profesionálové kontaktují Záchrannou službu Vrcholky hor hlavně v případě akutní potřeby defibrilátoru v jejich teritoriu. „Cvičili jsme je na defibrilátor, kde jsme si u nich jistí. Nevíme, jak ovládají jiné zdravotnické zákroky,“ prohlásil Novák s tím, že záchranáře z hřebenů by nechtěli dostávat do situací, které by nemuseli zvládnout.

Záchranáři během víkendové Krakonošovy stovky se startem a cílem ve Vrchlabí ošetřovali v noci na sobotu ještě muže, jenž při pádu u Slezské boudy utrpěl hluboké tržné rány.