Jak trestat krádeže ve stavu nouze? Ujasnit si to musí i Nejvyšší soud

Zatímco jeden senát se svým verdiktem přiklonil k tvrdšímu postihu u všech krádeží spáchaných za nouzového stavu, jiný senát měl na stejnou věc odlišný právní názor a uložení přísnějšího trestu podmiňuje tím, že zloděj situaci spojenou s vyhlášením nouzového stavu zneužije.

V prvním případě odmítl senát NS v čele s Martou Ondrušovou dovolání Jakuba T. z Plzně, který brojil proti uložení nepodmíněného trestu 28 měsíců za krádež břitů na holení.

„Pro posouzení této věci není rozhodující a podstatné, že se obviněný nedopustil trestné činnosti, která by navazovala na nouzový stav, tedy například krádeže ochranných pomůcek. Smyslem zvýšeného trestního postihu je zcela jistě pachatele od určitého trestního jednání za mimořádné situace odradit. Krádeže spáchané za stavu, kdy je ohrožen život a zdraví, jsou výrazněji společensky škodlivější než krádeže za normální situace,“ stojí v rozhodnutí NS z poloviny loňského prosince.

V něm NS poukazuje zejména na to, že objasňování i bagatelní trestné činnosti představuje jisté narušování a ztížení plnění úkolů policie, která při vyhlášení nouzového stavu plní ve větší míře jiné úkoly, zejména pak kontroluje dodržování vydaných nařízení a omezení.

I druhý případ, který NS posuzoval, se týká drobné krádeže. Za odcizený pytlík bonbonů poslaly obecné soudy na 2,5 roku do vězení Daniela Š. V této věci se ale senát NS vedený Ivo Kouřilem ztotožnil s dovoláním obžalovaného, který nesouhlasil s přísnější právní kvalifikací kvůli nouzovému stavu.

„Jen samotný fakt, že se obviněný dopustil činu v době nouzového stavu, je skutečností, která jej ještě neposouvá z hlediska posouzení jeho škodlivosti do kategorie zločinu s trestní sazbou odnětí svobody od dvou do osmi let,“ konstatoval Kouřilův senát.

Podle něj vyjma toho, že čin byl spáchán za situace výskytu koronaviru, ho necharakterizují žádné další okolnosti, které by měly svědčit o výrazném navýšení jeho škodlivosti.

„Vlastní provedení činu není nijak vysoce sofistikované. Nejsou tady žádná zjištění o zneužití nějakých omezení plynoucích z vyhlášeného nouzového stavu, a i způsobená škoda nedosahuje ani sto korun,“ uvádí se dále v rozhodnutí senátu z letošního ledna.

Ten je přesvědčený, že přísnějšími postihy pro činy spáchané v době vyhlášeného mimořádného stavu zákonodárce nezamýšlel obecné zostření trestní represe, ale směřoval tím na zvýšený postih pachatele, v jehož jednání se nějakým bližším způsobem projeví souvislost se zvláštní situací, která v době jeho spáchání existuje.

„Například, když zneužije ztíženou možnost ochrany majetku nebo se předmětem jeho útoku stanou věci, které mají zvláštní význam pro zvládnutí nepříznivé situace,“ vysvětlil senát.

Pokud by užití přísnější právní kvalifikace bylo výlučně spojeno s negativními důsledky spáchaného činu s činností státu, znamenalo by to podle názoru senátu, že za vyhlášeného nouzového stavu by nebylo možné spáchat přečin krádeže ale pouze zločin. „Tak by se muselo posuzovat například i odcizení věcí spolubydlícího, ačkoliv na jednání pachatele by neměl nouzový stav žádný vliv,“ uzavřel senát.

Protože se u stejné problematiky názorově rozchází s jiným senátem, postoupil případ Da­niela Š. trestnímu kolegiu Nejvyššího soudu, které by mělo sjednotit právní postup při posuzování krádeží za nouzového stavu vyhlášeného kvůli pandemii koronaviru. „Velký senát bude věc řešit v polovině března v neveřejném jednání,“ uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.