Jak si Švachula a El-Talabani kupovali policejní ochranu

Bývalý místostarosta radnice Brno-střed Jiří Švachula (dříve ANO) k tomu využíval kontaktů svého kumpána, podnikatele Samana El-Talabaniho. Ten je podle olomouckých žalobců získával přes Jakuba Patloku, někdejšího příslušníka elitního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a později brněnské hospodářské kriminálky. Patloka měl současně El-Talabaniho chránit před zájmem jiných policejních složek.

Švachula s El-Talabanim, kteří byli zatím nepravomocně odsouzeni jako jedni z hlavních hybatelů v korupční kauze Stoka, jsou nyní společně s Patlokou a dalšími pětadvaceti lidmi obžalovaní v případu, který podle vrchního státního zastupitelství ukazuje propojení lidí z byznysu, podsvětí a bezpečnostních složek. Mezi obžalovanými je totiž osm mužů, kteří se měli trestné činnosti dopouštět v době, kdy sloužili u různých složek policie, celní správy a GIBS.

Žalobci zadokumentovali několik případů, v nichž se informace z policejních databází týkající se politického rivala či stranického kolegy z brněnského magistrátu dostaly k někdejšímu vlivnému brněnskému politikovi Švachulovi.

„Švachula dobře věděl, jakým způsobem El-Talabani požadované informace opatří, že se bude jednat o informace z neveřejných informačních systémů Policie ČR, což bylo právě tím důvodem, proč se Švachula s takovým požadavkem obrátil na El-Talabaniho, který opět dobře věděl, jakým způsobem a z jakých policejních evidencí bude Patloka požadované informace neoprávněně zjišťovat,“ stojí v obžalobě.

Švachula měl zájem i o informace týkající se zachyceného odposlechu, v němž údajně figuroval vysoce postavený člen hnutí ANO.

„Pokud jde o skutek týkající se odposlechu politika za hnutí ANO, tak El-Talabaniho informoval obviněný Patloka o tom, že z odposlechu nějakého podnikatele, který již byl pro něco trestně stíhán, bylo zjištěno, že komunikoval právě s politikem, který mu slíbil nějakou pomoc. Obviněný pak tyto informace předal Švachulovi, který ho požádal, aby obstaral přepis toho hovoru, aby bylo možno zjistit, čeho se to týkalo,“ zapsali výpověď El-Talabaniho žalobci.

„Uvedený požadavek pak přenesl na pana Patloku, který mu to slíbil, ale k dodání žádných podkladů nedošlo. Patloka mu tehdy říkal, že to mají na uších (odposlech, pozn. red.), ale neví, jestli to měl přímo on, nebo nějaký jeho kolega,“ dodal podle své výpovědi El-Talabani.

Stejně jako ve Stoce, tak i zde Švachula své zapojení do zločineckých struktur odmítá. „Obviněného Patloku nezná a ke vztahům s obviněným Talabanim se odmítl blíže vyjádřit,“ stojí v přepisu jeho výslechu.

Bývalý politik odmítl i to, že by si žádal jakékoli policejní lustrace, ačkoli některé materiály se měly najít přímo v jeho počítači. „Ty materiály se tam dostaly tak, že mu je buďto pan Talabani poslal a z jeho telefonu se tam uložily, anebo mu je nechal někde ofotit,“ vysvětlil Švachula.

Naopak El-Talabani ochotně popsal, co, jak a pro koho prováděl. Sám prý platil za to, že byl veden v policejním systému jako informátor. To bylo výhodné z toho důvodu, že ve chvíli, kdy by se o něj začala policie zajímat, dozvěděl by se to i „jeho“ policista, který si jej v systému vedl.

„El-Talabani tak za pravidelně, měsíčně poskytovanou úplatu získal neoprávněný prospěch v podobě komplexního systému soustavné a dlouhodobé ochrany své osoby před hrozícím trestním řízením v podobě kontroly, zda vůči němu není zahajováno trestní řízení, a dále měl možnost získat okamžité informace z takových řízení, aby mohl přizpůsobit své chování a jednání tak, aby mohl ovlivnit a případně i dosáhnout zmaření takového hrozícího trestního řízení,“ popsali žalobci.

Sám El-Talabani ve svém výslechu přiznal, že taková ochrana ho stála 35 až 40 tisíc korun měsíčně. „Za takové papíry (lustrace, pozn. red.) bylo občas tři až pět tisíc navíc.

Švachula mu za to nic nedal, ani mu za to nic nenabízel, jejich vztah vyplývá z trestní věci Stoka,“ stojí v přepisu El-Talabaniho výslechu.

Jak Právo už informovalo, celý případ komplexně mapující situaci v brněnské galerce rozmetal místní krajský soud, když případ rozdělil na dvě větve. Proti tomu olomoučtí žalobci podali stížnost a celý spis je nyní na Vrchním soudu v Olomouci, který by měl rozhodnout, zda se projedná v jednom řízení, nebo zda bylo jeho rozdělení v pořádku.