Hlavní obsah

Polární vír se začíná rozpadat nezvykle brzy

Polární vír je letos nezvykle slabý a už ve druhé polovině října vykazuje známky rozpadu. Tento vývoj může ovlivnit i počasí v Evropě včetně Česka. Slabý vír často vede k proměnlivějšímu počasí a častým vpádům chladného vzduchu do mírného pásma, což potvrzují i aktuální dlouhodobé prognózy na následující týdny.

Foto: Windy

Zvlněné tryskové proudění přinese v příštích dnech chladnější počasí do Evropy.

Článek

Polární vír se začal nad severním pólem formovat už před více než měsícem. Od počátku měření však vykazoval známky velmi slabé struktury, která byla v některých obdobích dokonce nejslabší v historii pozorování.

Vír udržuje chladný vzduch u pólu, ale když je slabý, často zkolabuje. K narušení cirkulace obvykle dochází až v zimních měsících, podle Severe Weather Europe se však letos začíná polární vír rozpadat už ve druhé polovině října.

Na jeho tichomořské straně je ve stratosféře patrný vývoj oblasti vysokého tlaku, která vír vytlačuje mimo střed arktické oblasti a brání jeho zesilování.

To se projevuje i na tryskovém proudění, které se nyní výrazně vlní a tento týden nasměruje chladnější vzduch do Evropy i na východní část USA. Protože je teprve říjen, chybí zatím výraznější zásoby studeného vzduchu, v prosinci by už ale podobná situace mohla přinést mnohem výraznější ochlazení.

Čeká nás proměnlivé počasí

Dlouhodobé prognózy naznačují, že brzký rozpad polárního víru ovlivní počasí v Česku i v dalších týdnech. Podle modelu ECMWF by nás mělo v příštím týdnu od 27. 10. do 3. 11. čekat teplotně mírně podprůměrné období.

Foto: ECMWF

Týden od 27. 10. do 3. 11. by měl být podle modelu ECMWF teplotně podprůměrný.

V podobném duchu se nese i dlouhodobý výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který očekává spíše podprůměrné až normální teploty v průběhu následujících tří týdnů.

I výhled ČHMÚ ale zdůrazňuje, že bude i nadále pokračovat kolísavý trend teplot mezi chladnějšími a teplejšími periodami. Tomu odpovídá i prognóza srážek, která mluví o střídaní období s přechodem front s obdobími bez srážek.

Taková proměnlivost odpovídá typickému vývoji počasí při oslabeném polárním víru. Pokud tento stav přetrvá i během zimy, může v kombinaci s jevem La Niña a vhodnými regionálními podmínkami přinést další chladnější, tentokrát už výrazně mrazivé období.

El Niño je klimatický jev, který nastává, když se povrchové vody v Tichém oceánu u rovníku významně ohřejí. Navíc rovníkové větry tlačí teplou vodu směrem na východ, tedy opačným směrem než obvykle. Tento jev narušuje běžné vzory atmosférické cirkulace, což může mít globální dopady na počasí. Během El Niño dochází k silným srážkám v některých oblastech (např. Jižní Amerika) a suchu v jiných (např. Austrálie a jihovýchodní Asie). Jev se objevuje přibližně každých 2–7 let.

La Niña je klimatický jev, který je opakem El Niña. Dochází při něm k ochlazení povrchových vod v rovníkové části Tichého oceánu a rovníkové větry tlačí teplou vodu naopak silněji směrem na západ. Tento jev posiluje běžné vzory atmosférické cirkulace, což také vede ke globálním dopadům na počasí. La Niña způsobuje sucho v Jižní Americe, zatímco v Austrálii, jihovýchodní Asii a dalších oblastech přináší intenzivní deště a záplavy.

Výběr článků

Načítám