Soud rozbil monstrproces úniků informací od policie

Jak Právo zjistilo, brněnský krajský soud rozmetal obžalobu podanou Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci na 28 lidí.

V rozhodnutí, které má redakce k dispozici, totiž uvádí, že se většinou žalovaných skutků nebude zabývat, a tuto část kauzy přesunul na místní městský soud.

Tím ale podle olomouckých žalobců rozbil unikátní komplexnost a provázanost případu.

V kauze přitom nejde o žádné příštipkáře, mezi obžalo­vanými je totiž osm policistů, celník a příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů.

A figurují zde i známá jména ze Stoky, konkrétně se jedná o bývalého místostarostu radnice Brno-střed Jiřího Švachulu, který už dostal zatím nepravomocně 9,5 roku vězení, a jeho spolupracovníka a brněnského zákulisního hráče Samana El-Talabaniho. Ten si za podíl na korupci a účast v obřím daňovém úniku vyslechl trest šesti let ve vězení.

V případu figuroval v počáteční fázi i vlivný brněnský podnikatel, sponzor hnutí ANO a zeť tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové David Rusňák. Žalobci ale nakonec jeho stíhání podmíněně zastavili.

Státní zástupci však nesložili ruce do klína a na jejich návrh se spis čítající téměř dvacet tisíc stran dal opět do pohybu, tentokrát k Vrchnímu soudu v Olomouci. Ten by měl posoudit, zda případ opět nescelí.

„V tuto chvíli bylo rozhodnuto, na návrh státního zástupce, o postoupení této věci Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o věcné příslušnosti soudu,“ potvrdila Právu mluvčí městského soudu Petra Hovorková.

O podání obžaloby informovali olomoučtí žalobci loni na podzim. „Jde o rozsáhlou trestnou činnost, celkem 91 bodů obžaloby, která měla v naprosté většině případů spočívat v neoprávněném provádění lustrací v informačních systémech policie a celní správy a ve zneužívání systémových opatření v souvislosti s účelovým zavedením některých osob jako informátorů policie,“ napsali tehdy.

Jenže krajský soud si ponechal jen nejzávažnější skutky, jako ohrožení utajované informace či podvod, a zbytek poslal na nižší instanci. „Soud nezjistil, že by u některého z citovaných trestných činů byla stanovena věcná příslušnost krajského soudu. Proto bylo rozhodnuto o postoupení této trestní věci Městskému soudu v Brně, který je věcně i místně příslušný k projednání, neboť téměř všechny skutky, pro které jsou obvinění stíháni, byly spáchány přímo na území statutárního města Brna,“ stojí v usnesení.

Přesun k soudu nižší instance se týká 26 obžalovaných, přičemž v závažnější části zůstalo osm obžalovaných. Početní nesoulad je dán tím, že někteří obžalovaní by měli být souzeni jak u krajského, tak i městského soudu.

Rozdělení případu olomoucké žalobce rozhodně nepotěšilo. „Nejsme z toho nadšení, ale proti usnesení soudu jsme nemohli nic dělat, není tam žádný opravný prostředek,“ řekl Právu ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Petr Šereda.

„Máme ale za to, že ty věci spolu úzce souvisí, takže by bylo vhodné, aby se projednaly společně. Krajský soud k tomu přistoupil dost formalisticky a chirurgicky to rozřízl,“ dodal.

„Bylo by to jen ku prospěchu věci, pokud by se případ zase spojil. Když totiž takhle velký případ rozdrobíte, nedá vám to komplexní obrázek a nemůžete pak posoudit závažnost celé věci. Jednotlivé žalované skutky jsou sice procesně samostatné, ale to neznamená, že spolu nesouvisí. Proplétají se totiž různě navzájem,“ uvedl Šereda.

Kdy a u jakého soudu se nakonec obžalovaní budou ze svých skutků zpovídat, tak zatím zůstává nejasné.