Článek
V zoufalém pokusu osvobodit se ze zóny smrti se skupina vojáků nalodila a snažila se z bažinatého ostrůvku odplout. Maskováni rákosím a bahnem doufali, že se jim podaří ustoupit zpět na Ruskem okupované území, píše agentura Unian.
Ukrajinská armáda ale sleduje v oblasti každý pohyb a vzápětí už byl vyslán kamikadze dron, jehož cílem se stala loď s prchajícími vojáky a následovala exploze.
„Tato oblast se pro ruskou armádu stala zónou smrti. Není se kam schovat,“ uvedl plukovník Oleksandr Zavtonov z 30. námořní pěchoty Ukrajiny.
Po osvobození Chersonu v listopadu 2022 se řeka stala de facto frontovou linií. Pravý břeh řeky drží Ukrajina a nížinný, záplavový levý břeh je obsazen ruskými jednotkami.
Neustálé ostřelování a nálety dronů proměnily oblast v jedno z nejhorších míst rusko-ukrajinského konfliktu, kde se postup měří v metrech a přežití často závisí na rychlosti a dobrém utajení.
„Zajatci vyprávěli o tom, že je ruská armáda není schopna zásobovat jídlem a pitnou vodu a že musí pít vodu z řeky,“ řekl Zavtonov. Ruské jednotky, které zůstávají na ostrovech v deltě Dněpru, mají vážné problémy nejen se zásobováním potravinami, ale i municí a rotací vojáků.
Kompaktní, dobře maskované ruské jednotky by mohly ostrovy využívat ke kontrole přechodů řek, lodní dopravy a potenciálních zásobovacích tras. Jenže ostrovy se nacházejí nízko a jsou obklopeny otevřenou vodou, kvůli tomu jsou Rusové viditelní a lze je snadno zasáhnout ze vzduchu nebo z druhé strany řeky.
„Jedná se o velkou vodní plochu; na samotných ostrovech se není kam schovat. Terén je většinou bažinatý a jednotky, které přes ně projdou, budou příliš zranitelné,“ uvedl Zavtonov.
Ruská armáda se snažila 15. října vylodit jednotky určené k rotaci sil na ostrovech Kruhlyj, Malij Bilohrudyj a Aleksejevskyj, tento pokus však skončil fiaskem.
