"Víme, že švédský občan kolem čtyřiceti let byl zadržen v Praze a to na základě mezinárodního zatykače přes Interpol. To jsou veškeré informace, které vám v tuto chvíli můžeme poskytnout," řekla mluvčí tiskové odboru švédského ministerstva zahraničí.

Nesdělila, kdo mezinárodní zatykač vydal: "Na toto téma nebudeme spekulovat." Nesdělila ani, jaké kroky míní Švédsko v případu svého občana podniknout. "Na to je příliš brzy," uvedla.

Devatatřicetiletý občan Švédského království, který cestoval na trase Stockholm - Bejrút,  byl zadržen v neděli večer při mezipřistání na ruzyňském letišti v Praze.

Muž byl v úterý vzat do předběžné vazby. "Byly zjištěny skutečnosti, které odůvodňují obavu z útěku," zdůvodnil ČTK rozhodnutí Městského soudu v Praze jeho mluvčí Luboš Vlasák.

Muž nekladl odpor

"Cizinecká a pohraniční policie ČR zadržela tohoto muže na základě mezinárodního zatýkacího rozkazu vydaného soudem USA a pátrání Interpolu. Samotné zadržení muže hledaného pro napomáhání k terorismu, ke kterému došlo při jeho výstupu z letadla, proběhlo bez jakýchkoliv problémů," sdělil Novinkám Pavel Hanták z policejního prezidia.

Dotyčný byl podle Expressenu před lety podezřelý z plánování teroristické akce přímo ve Švédsku. Devětatřicetiletý švédský občan je podle švédského bulvárního deníku Expressen označován za "bin Ládinova muže" ve Švédsku.

Ve Švédsku žil 39letý terorista

Švédský list Local již v létě informoval, že jistému devětatřicetiletému Švédovi libanonského původu, který žije od osmnácti let ve Švédsku, hrozí v zahraničí trest. Americká FBI jej označila za "mimořádně nebezpečného".

Údajně se měl podílet v roce 1999 na vybudování výcvikového tábora al-Kajdá v Oregonu a podle britských tajných služeb byl též zapleten do červencových atentátů v Londýně, při nichž zemřelo přes padesát lidí.

Obě obvinění muž popíral. Ve výcvikovém táboře prý nebyl. Přiznal pouze že se staral o jednookého duchovního abú Hamzu, který v Londýně v kázáních vyslovoval podporu bin Ládinovi a čelil obvinění z podpory terorismu a rozdmychávání rasových nepokojů.

Švéd tvrdil, že na londýnských atentátech se podílet nemohl, protože neopustil Švédsko. Popíral i setkání s Harúnem Rašídem  Asvádem, který je považován za jednoho ze strůjců červencových útoků v Londýně. Údajně s ním měl letět v roce 1999 do USA, Švéd však tvrdí, že Rašída ani nezná.

Muž však několikrát vyjádřil podporu teroristům. "Jsem hrdý na Usámu bin Ládina. jsem hrdý na každého, kdo vede válku za spravedlnost. Oni nejsou teroristé, oni dělají to, co po nich islám žádá."