Vyplynulo to z rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně (NS), když jako nepřípustné odmítl dovolání nejvyššího žalobce Pavla Zemana v neprospěch řidiče, kterého tachovský okresní soud vyvinil z úmyslného vybrždění kamionu na dálnici D5.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Zeman brojil především proti způsobu, jakým hodnotil okresní a následně i odvolací soud provedené důkazy, na jejichž základě pak měly učinit špatný závěr. Tím podle něj došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Podle názoru nejvyššího soudu se ale státní zástupce nemůže domáhat ochrany tohoto práva na úkor obviněného.

Rozhodl velký senát

„Námitku nejvyššího státního zástupce v neprospěch obviněného ohledně extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy nelze v dovolání akceptovat a na jejím podkladu tak ani není možné přezkoumávat způsob, jakým soudy hodnotily důkazy a jaká skutková zjištění z nich vyvodily,“ stojí v rozhodnutí NS, jehož text má Právo k dispozici.

ČTĚTE TAKÉ
Vybrždění kamiónu na D5 jen jako přestupek? Nejvyšší soud to odmítl

O extrémní rozpor se podle nejvyšších soudců jedná zejména tehdy, pokud skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení anebo jsou přímo opakem obsahu důkazů.

Protože v minulosti měly jednotlivé senáty Nejvyššího soudu rozdílné právní názory na to, zda veřejnému žalobci přísluší taková dovolání v trestní věci podávat, zhostil se případu vybržďovače velký senát trestního kolegia NS, aby rozhodovací praxi sjednotil.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Za vybržďování dostal muž u soudu podmínku a zákaz řízení

Ve svém rozhodnutí odkázal mimo jiné na aktuální judikaturu Ústavního soudu, podle níž se nemůže nejvyšší státní zástupce domáhat ochrany práva na spravedlivý proces na úkor obviněného.

„Ten je jako jednotlivec považován za slabší procesní stranu a právo na spravedlivé trestní řízení tak přísluší pouze jemu, nikoliv státnímu zástupci. Proto Nejvyšší soud ani nemohl v projednávaném případě zasáhnout do skutkového stavu zjištěného obecnými soudy,“ uvádí dále Nejvyšší soud s tím, že žalobce může podat dovolání z důvodu nesprávné realizace důkazního řízení pouze ve prospěch obviněného.

Dovolání jen ve prospěch

Podle mluvčího Nejvyššího státního zastupitelství Petra Malého bylo dovolání opřené o extrémní nesoulad mezi hodnocením důkazů a zjištěným skutkovým stavem prakticky jedinou možností, jak by mohl Nejvyšší soud přezkoumat skutkové závěry soudů prvního a druhého stupně i jimi provedené dokazování.

„Teď jsme v situaci, kdy se státní zastupitelství může cestou dovolání domáhat přezkumu postupu nižších soudů jen ve prospěch obviněného,“ doplnil Malý. Samotný případ z Tachovska NS věcně podrobně nerozebíral. Jen naznačil, že obecné soudy postupovaly správně, když dospěly k závěru, že k prokázání úmyslného jednání obviněnému chyběly důkazy.

Tachovský soud tehdy případ uzavřel s tím, že nelze vyvrátit obhajobu obžalovaného, podle které omylem sešlápl současně brzdový a plynový pedál. Řidiče tak zprostil trestní odpovědnosti a spis poslal k vyřízení správnímu orgánu jako dopravní přestupek. Krajský soud v Plzni pak rozsudek potvrdil.

Incident se stal 23. prosince 2015 u sjezdu na Bor ve směru na Plzeň. Silničáři tam omezili rychlost na 80 km/h a uzavřeli pravý jízdní pruh. Řidič Stanislav Břuchanský (53) v tomto úseku překročil povolenou rychlost, předjel několik aut a v okamžiku, kdy řidič kamionu začal přejíždět do levého jízdního pruhu, musel intenzivně brzdit.

Stanislav Břuchanský, který podle státního zástupce na dálnici D5 osobním vozidlem vybrzdil kamión jako odplatu za to, že mu krátce předtím zabránil v předjetí.

Stanislav Břuchanský

FOTO: Patrik Biskup, Právo

Když skončilo dopravní omezení, Břuchanský nákladní vozidlo předjel, zařadil se těsně před něj a náhle snížil rychlost ze 114 km/h na 76 km/h. Řidič kamionu už nestačil zareagovat a narazil do zadní části Břuchanského volkswagenu.

Zachytila to kamera

Nehodu a situaci, jež jí předcházela, zachytila kamera za čelním sklem kamionu. Policisté později zajistili ještě záběry z dálniční kamery a také z vozidla Břuchanského, kde je slyšet, jak při přejíždění kamionu do levého pruhu nadává: „Čůr... jeden, vole, ty buzerante zamrd...“

Obžalovaný řidič se hájil tím, že po předjetí kamionu omylem zavadil gumovou podrážkou široké pracovní obuvi zároveň o plynový a brzdový pedál. Protože tuto možnost nevyloučil ani soudní znalec, nebylo podle okresního soudu možné bez pochybností rozhodnout, že šlo o úmyslný manévr s cílem se pomstít řidiči kamionu za předchozí kolizi. Proto jej také zprostil obžaloby z poškození cizí věci, což je trestný čin, který pachatel spáchá úmyslným jednáním.

Původně vyřizoval dovolání v této věci jeden ze senátů Nejvyššího soudu. Ten sice kvůli sjednocení rozhodovací praxe případ postoupil k rozhodnutí velkému senátu, ale ve svém usnesení celou situaci věcně právně rozebral. Podle jeho názoru hodnotící úvahy obou nižších soudů vypovídají o nedostatečném vypořádání se s veškerými provedenými důkazy a nelze se tak ztotožnit s jejich závěrem, že nebylo prokázáno úmyslné zavinění ze strany obviněného.