I díky jeho výpovědi půjdou na sedm let za mříže Tomáš Kočárek a Jan Kroupa, kteří měli podle verdiktu Městského soudu v Praze hlavní podíl na trestné činnosti organizované skupiny.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

S nimi skončí na šest let ve vězení ještě Vojtěch Sivák, dalších pět spoluobžalovaných, kteří fungovali jako bílí koně, dostalo podmíněné tresty.

Naopak zproštění viny se dočkal další bývalý člen plzeňské ODS Radek Mráz. Ten měl podle obžaloby prostřednictvím firmy ovládané přes bílé koně vyrábět fiktivní faktury. Rozhodnutí zatím není pravomocné.

Firmy se vyhýbaly placení daní

Princip podvodu spočíval v tom, že na firmy s bílými koňmi se do ČR dovážely ropné produkty, které byly obratem prodány tuzemským odběratelům. Platby spojené s pořízením a následným prodejem pohonných hmot zajišťovaly další firmy s nastrčenými jednateli.

Důvodem využití těchto inkasních společností bylo podle státního zástupce Borise Havla znepřehlednit pohyb peněz při přeprodeji tohoto zboží a tím se vyhnout zaplacení daně.

A právě Soleh měl za úkol provádět takové transakce, aby se finanční toky nedaly vystopovat, a nebylo tak možné zjistit jejich původ. Soud měl za prokázané, že vybral z účtů jedné z inkasních firem desítky miliónů korun v hotovosti a tím zastřel jejich zdroj.

Solehovi hrozilo osm let, ale spolupracoval

Peníze pak předával Kroupovi s Kočárkem, od kterých dostával za výběry zaplaceno. „Věděl, že se jedná o výnos z obchodování s nezdaněnými pohonnými hmotami ze zemí EU. Peníze z účtu vybíral za užití předem připravené nepravdivé legendy,“ konstatoval předseda senátu.

Solehovi hrozilo za zločin legalizování výnosů z trestné činnosti od tří do osmi let vězení. Z jednací síně odešel s dvouletým trestem podmíněně odloženým na čtyři roky. Soud při ukládání trestu pod dolní hranici sazby využil zákonné možnosti mimořádného snížení trestu odnětí svobody, neboť vzhledem k okolnostem případu měl za to, že uložení nepodmíněného trestu by bylo nepřiměřeně přísné a že lze dosáhnout nápravy pachatele i nižším trestem.

Soleh se rozhodl spolupracovat s žalobcem v průběhu vyšetřování, kdy se k trestné činnosti přiznal. „Úkoloval mě hlavně Kroupa. Probíhalo to vždycky tak, že jsem přišel do kanceláře, kde mně řekl, do jaké banky mám jít a vybrat finanční hotovost. Peníze jsem potom odevzdával jemu do rukou, nebo si pro ně přijel Kočárek,“ vypověděl Soleh.

Smradlavka se upil k smrti

Také řekl, že zprvu netušil, že se jedná o výnosy z trestné činnosti. „Později mi to došlo, když se kluci v kanceláři bavili o těch objednávkách pohonných hmot. Bylo mi také divné, že Kroupa měl v plastikovém boxu naskládáno spousty různých firemních razítek a možná patnáct mobilních telefonů,“ sdělil Soleh. Podle svých slov si tímto způsobem sám vydělal čtvrt miliónu korun.

Kauza se provalila v roce 2013. Skupina dovážela do ČR ve velkém pohonné hmoty asi dva roky. Ze spisu vyplývá, že třeba v roce 2011 nakoupila v Rakousku téměř dvacet miliónů litrů benzínu společnost Toladena Trade, kterou měl podle výpisu z obchodního rejstříku ­řídit 59letý jednatel Václav Škroud.

Ve skutečnosti to byl ale plzeňský bezdomovec a alkoholik přezdívaný Smradlavka, který se nakonec upil k smrti.