Článek
Inflaci v dubnu podobně jako o měsíc dříve táhly podle očekávání nahoru pohonné hmoty, i když jejich zdražování brzdila vládní regulace.
„Potraviny stále ještě českou inflaci částečně zpomalují. Při pohledu na celková čísla je nepříjemný další růst cen služeb, který se nebude líbit ani České národní bance,“ podotkl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. ČNB bude jednat o nastavení úrokových sazeb ve čtvrtek.
„Do konce roku může být inflace na trojce, bude jen záležet na tom, jak své ceníky začnou upravovat energetické společnosti,“ řekl Novinkám Dufek.
Dubnový vývoj inflace není podle analytiků překvapivý, nahoru ji nejen v Evropě žene přetrvávající napětí na Blízkém východě a vysoké ceny ropy a plynu.
V dubnu se proto již zcela zastavil předchozí pokles cen energií, včetně pohonných hmot, jejichž ceny na vývoj na trzích s ropou a plynem reagují. Zatímco ještě v březnu energie v Česku meziročně zlevňovaly o 1,7 procenta, minulý měsíc už naopak o 1,5 procenta zdražily.
Meziměsíčně byla v dubnu inflace podle statistiků nejsilnější právě v kategorii energie (2,3 %), dále pak alkoholické nápoje a tabák (0,9 %), zboží (0,7 %) a služby (0,3 %), zatímco potraviny a nealkoholické nápoje v průměru zlevnily o 0,4 procenta.
Meziročně pak byl růst spotřebitelských cen nejsilnější v kategorii alkoholické nápoje a tabák (5,2 %), dále pak u služeb (4,8 %), zmíněných energií (1,5 %) a zboží (1,1 %). Potraviny a nealkoholické nápoje jsou pak i proti loňsku stále levnější, a to o 1,3 procenta.
Záleží na délce války v Íránu
„Duben nepřinesl z pohledu inflace významnější překvapení. I nadále pokračuje svižné zdražování služeb, jehož intenzita se téměř nezměnila. Naopak pozitivní trend zlevňování přinášejí potraviny, do kterých se postupně propisuje příznivá nákladová situace z uplynulých měsíců,“ komentoval čísla hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Zatím jen mírně zdražuje průmyslové zboží. „Ceny energií vstupují do inflačních statistik dvojznačně, když na jednu stranu převedení podpory obnovitelných zdrojů energie na státní rozpočet způsobuje meziroční zlevnění, z druhé strany nicméně prostřednictvím dražších pohonných hmot inflaci zvyšuje válka v Íránu,“ poznamenal Hradil.
Tento nepříznivý efekt bude podle něj s velkou pravděpodobností pokračovat i v nejbližším období a ve druhé polovině roku se k němu přidají i nákladové tlaky způsobené omezením dodávek dalších komodit z oblasti Perského zálivu. „Celková inflace by se tak v závěru roku mohla pohybovat mezi třemi a čtyřmi procenty, v průměru za celý rok pak dosáhnout zhruba 2,6 procenta,“ sdělil Novinkám Hradil.
Někteří ekonomové se obávají ještě prudšího zdražování, záležet přitom podle nich bude hlavně na tom, jak dlouho bude trvat válka v Íránu.
„Růst inflace je důkazem, jak rychle mohou geopolitické události ovlivnit ceny v běžném životě. Pohonné hmoty a energie zůstávají jedním z hlavních inflačních rizik a domácnosti nyní znovu začínají více řešit ochranu hodnoty svých úspor,“ uvedl analytik Golden Gate Pavel Ryba.
Dodal, že pokud ceny ropy zůstanou delší dobu vysoko, zdražování se postupně přelije prakticky do všech segmentů ekonomiky, od dopravy přes potraviny až po služby.
