Krejčíř s Pechanem mají také podle rozsudku, který soudkyně Hana Hrnčířová četla zhruba hodinu a půl, nahradit Čepru škodu ve výši 18,4 miliónů korun plus úroky. Jejich spolupracovník Aleš Zagora dostal také pětiletý trest. Zbylých osm obžalovaných dostalo podmíněné tresty, případně soud od jejich potrestání upustil.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Soudkyně Hrnčířová se v odůvodnění rozsudku věnovala případu velmi zevrubně. „Krejčíř byl poprvé odsouzen v roce 1993 v Karviné, následoval rozsudek Krajského soudu v Ostravě za podvod z roku 1996, který se týkal Moravia banky a akcií Tepláren Otrokovice,“ uvedla Hrnčířová s tím, že Krejčíř tehdy vylákal z představitelů společnosti Frymis 55 tisíc akcií otrokovické teplárny v hodnotě 75 milionů korun.

Krejčíř a bývalý obchodní ředitel Čepra Martin Pechan podle obžaloby vytvořili fiktivní pohledávky firem Bena a Tukový průmysl Ostrava za podnikem Čepro v celkové hodnotě téměř tři miliardy korun.

Údajné dluhy pak byly v letech 2003 a 2004 vymáhány soudně. Podnik se o tom ovšem nedozvěděl, protože Krejčířovi lidé měli zaplatit jeden milión korun další z obžalovaných, pracovnici podatelny Čepra Ivaně Skopcové, za to, že soudní obsílky pro Čepro nezaeviduje. Soudy tak nárok firem pravomocně uznaly. K exekuci na Čepro nedošlo jen kvůli zásahu policie. Skopcová se přiznala, žalobce ji proto jako jediné z jedenácti obžalovaných navrhl podmíněný trest. Soudkyně nakonec od jejího potrestání upustila.

Státní zástupce Jaroslav Dolejší viní Krejčíře také z toho, že chtěl stát připravit o dvě miliardy korun. Nechal prý ve společnosti Tukový průmysl uložit padělané peníze a hodlal podplatit celníka, aby je nejprve zabavil na úhradu celního dluhu firmy, ale poté s penězi uprchl. Podle spisu měl poté Krejčíř v plánu dotyčného celníka zavraždit.

Výpověď jako hlavní důkaz

Pro Dolejšího byla hlavním důkazem výpověď svědka Radka Zwierzyny. [celá zpráva]

Ten byl Krejčířem dosazen na pozici jednatele firmy Tukový průmysl a zajistil celníka, který měl naoko zabavit padělané peníze, za které pak měl Krejčíř chtít vymáhat od státu náhradu. Když ale Zwierzyna zjistil, že má Krejčíř v plánu celníka zavraždit, z plánu vycouval a vše v roce 2005 oznámil na policii. Během následné policejní prohlídky v černošické vile Krejčíř uprchl přes Slovensko na Seychely.

Krejčířova advokátka Karolína Babáková při své závěrečné řeči namítala, že se ani jeden z žalovaných skutků nepodařilo prokázat. „Není oběť, způsob provedení, nástroj, důkaz, že by Radovan Krejčíř podnikal jakékoliv kroky. Myšlenku nelze trestním právem postihovat,“ uvedla Babáková. Stejně jako ostatní obhájci obžalovaných zpochybnila Zwierzynovu výpověď a označila ji za naučenou a nevěrohodnou.

Krejčíř v současnosti čeká na rozsudek i v Jihoafrické republice, kde ho koncem srpna tamní soud uznal vinným z pokusu o vraždu, únos a dalších trestných činů.