Rozsáhlý spis čítá na 50 tisíc poškozených, což je zřejmě nejvíc mezi případy, kterým prezidentský pardon vystavil stopku.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Norská policie stále neví, co se Michalovi P. přesně stalo. On sám tvrdí, že si poslední dva roky vůbec nevybavuje.

Indicie souhlasí

Potvrzení o tom, že to je jím zmíněná kauza a možný důvod, proč se stal obětí brutálního napadení, se Právu získat nepodařilo. Policie to prozradit odmítá a telefon Michala P. byl v úterý nedostupný. Řada indicií však nasvědčuje, že by tomu tak být mohlo. On sám dříve řekl, že šlo o kauzu z 90. let s odhadovanou škodou půl miliardy, kterou vyšetřovala pražská hospodářská kriminálka.

Stejnou výši škody uváděla média koncem 90. let, když o případu informovala. Souhlasí i údaj, která část policie se údajným podvodem zabývá.

V kauze byli před mnoha lety podle informací Práva obviněni představitelé společností ze skupiny Delta Jan Hataš, Pavel Harant, Jaroslav Šmíd a Olga Hůlová.

Spis zabírá dvě místnosti

Podle spisu vytvořili skupinu propojených firem, mezi něž patřily například Delta Broker nebo D-Korekt, a nabízeli zájemcům vysoké zhodnocení vložených peněz či cenných papírů. „Věděli, že nebudou schopni nabízené zhodnocení realizovat,“ sdělila Právu v těchto dnech mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová.

Policie i kvůli množství poškozených kauzu před lety rozdělila. Menší část, která zahrnovala 1573 poškozených s celkovou škodou ve výši 64 miliónů korun, předali žalobci podle Zenklové soudu 12. prosince 2012.

Jenže necelé tři týdny nato vyhlásil tehdejší prezident Klaus amnestii, podle níž měla být zastavena trestní stíhání delší než osm let se sazbou do deseti let vězení.

A Městskému soudu v Praze nezbylo než stíhání všech čtyř obviněných zastavit. Stalo se tak loni 17. ledna.

„Státní zástupce podal v únoru proti usnesení o zastavení trestního stíhání stížnost. V březnu rozhodl Vrchní soud v Praze tak, že usnesení Městského soudu v Praze o zastavení trestního stíhání potvrdil,“ uvedla mluvčí městského soudu Markéta Puci.

Dál sice pokračuje vyšetřování ve zbylé části kauzy, podle mluvčí státního zastupitelství ji však potká stejný osud.

„Vyloučená část, v níž je asi 49 tisíc poškozených, tak tam to směřuje k zastavení na základě amnestie také. Jen je velmi náročné administrativně to zvládnout,“ řekla Zenklová.

Kolik činí škoda v této části případu, jejíž spis na státním zastupitelství zabírá dvě místnosti, není zatím spočítané.

Tak podniká StB

Z kauz, které zasáhla amnestie, se případu Delta počtem poškozených blíží zřejmě jen kauza podvodů kolem firmy Progres Invest. Kvůli pardonu v něm bylo zastaveno stíhání jednoho ze dvou obžalovaných, kteří podle spisu připravili více než 36 tisíc klientů o půl miliardy korun. O kauze Delta se naposledy referovalo na přelomu tisíciletí. Není bez zajímavosti, že podle tehdejších informací médií měli stát za zmíněnými firmami bývalí příslušníci komunistické Státní bezpečnosti.

Podle webu Ústavu pro studium totalitních režimů by to mělo platit minimálně o Šmídovi a Hatašovi. Web totiž eviduje příslušníky hlavní správy kontrarozvědky, II. správy SNB, stejných jmen a dat i míst narození.

Šmíd podle webu působil v oddělení, které mělo na starosti ministerstvo zahraničních věcí a vybrané podniky zahraničního obchodu.

Hataš byl zase zařazen v odboru, jenž měl za úkol „kontrarozvědné rozpracování nepřátelských uskupení“.

Konkrétně v oddělení, které se „věnovalo“ Chartě 77, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) nebo Hnutí za občanskou svobodu.