Jak zatím vnímáte čtyři dny soudního líčení, přičemž ve třech z nich jste musela absolvovat grilování ze strany obhájců ostatních obžalovaných?

Myslím si, že vypovídám to, co jsem vždycky vypovídala. Akorát že jsem výpověď upřesňovala, a nakonec jsem tedy loni v říjnu řekla úplnou výpověď, takže jen opakuji to, co jsem řekla, možná že s mírnými nuancemi.

Jak to vnímáte pocitově?

Musím se přiznat, že to nevnímám úplně nejlépe. Samozřejmě že mi není nejlíp psychicky. Když to bylo prvně, tak se přiznám, že jsem to nečekala. Hůře spím. Hlavně to nemá dobrý dopad na mou rodinu, na mé děti, protože to samozřejmě slyší ze všech míst, takže je to nepříjemné.

Cítíte snahu ostatních advokátů vás vyprovokovat, anebo nějakým způsobem znevěrohodnit?

Spíš znevěrohodnit, ale já si za tím prostě stojím. Možná že jsem to všechno neřekla úplně stejnými větami, ale jádro toho, co jsem vypovídala, jsem nezměnila.

Který okamžik byl pro vás zatím nejtěžší?

Asi ten začátek, než si na to člověk zvykne. Je to sice nepříjemné, ale stále říkám, že jsem mluvila pravdu, mluvím pravdu a budu ji mluvit i nadále.

Došlo vám, že svou výpovědí vlastně „potápíte“ dalších pět lidí?

Nevím, jestli je správné slovo potápím. Prostě jsem od začátku, co mě zavřeli a byla jsem ve vazbě, měla pocit, že jsem se nepodílela na Buštěhradě (jedna ze žalovaných kauz kvůli chystané zakázce na rekonstrukci zámku, pozn. red.), že jsem byla jen styčný důstojník a že jsem vlastně nic neudělala.
V té době jsem to ještě tak nebrala, že i pokus je trestný čin. Takže jsem si říkala: vždyť já jsem žádné peníze nedala, musím vypovídat, jsem v tom nevinně.
Tou druhou akcí (rekonstrukce gymnázia Hostivice, pozn. red.) jsem se přiznala k tomu, že jsem dala provizi.

Je pro vás lehčí při hlavním líčení používat výraz „provize“ místo „úplatku“?

Já jsem to tak i chápala, prostě jsem měla pocit, že to tak je. Ale je pravda, že jistá bariéra tam je to slovo používat.

David Rath v doprovodu eskorty přichází k soudu. Za ním jde Kateřina Pancová.

David Rath v doprovodu eskorty přichází k soudu. Za ním jde Kateřina Pancová.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Dobře, tak místo „potápí“ použijme slovo „usvědčuje“.

Usvědčuje. Já to tady tak prostě cítím (ukazuje na své srdce, pozn. red.) a měla jsem potřebu to říct.
Samozřejmě jsem to konzultovala i doma s rodinou, jestli mám vypovídat, jestli se mám stát spolupracující obviněnou, a jak manžel, tak děti mi řekli, že mě znají, jaký jsem člověk, takže abych promluvila.

Minulý týden v pátek se vás velmi dotkla jedna poznámka kolegy novináře na sociální síti o tom, že jste na zabití. Řešila jste i s rodinou nějaké obavy?

Řešila jsem to a hovořila jsem i se státním zástupcem (Petrem Jirátem), kterému jsem řekla, že se obávám o svoji bezpečnost, a bylo mi sděleno, že se spojí s policejním orgánem, a řešila jsem to v pátek odpoledne.

Jsou ty obavy konkrétní? Zažila jste náznaky zastrašování či vydírání?

To ne. Když mě pustili z vazby, tak jsem žádné náznaky nezaznamenala. Teď už je to asi čtyři dny, kdy mi bylo nějakým způsobem sděleno, že už nás vrazi chtějí nějak zničit.
Ještě jsem tomu nevěnovala nějakou pozornost, až když jsem si to přečetla na internetu, tak už jsem se začala obávat.
Proto jsem reagovala tak, jak jsem reagovala (Salačová se v pátek odpoledne v soudní síni rozplakala a požádala o přerušení svého výslechu do pondělí, pozn. red.). Domluvila jsem se tedy s policejním orgánem na nějakých bezpečnostních opatřeních.

Sice jste podle svých slov neměla žádné konkrétní poznatky pro své obavy, ale pokud si vzpomínám, vám už se něco v minulosti stalo, ne?

Ještě před mým zatčením mi někdo v březnu 2012 zapálil garáž. Ve své podstatě to ale policie vyšetřila s tím, že pachatel je neznámý, takže nevím, jestli to mělo nějakou souvislost. Od té doby nic.

Vracím se k vaší věrohodnosti. Advokáti se opakovaně snaží vytáhnout na vás ještě další trestní kauzu, kde jste rovněž obviněná, jde o tzv. losovačky. Myslíte si, že tento fakt může poškodit vaši věrohodnost?

V druhé kauze je to hlavně o tom, že jsem předražila nějakou zakázku. My jsme udělali dva znalecké posudky – jeden na míru zisku a druhý na ceny obvyklé a jeden pak ještě doplňovali a ve své podstatě tam nikde nevzniklo, že bych tu zakázku předražila.

Tudíž ani nemáte pocit, že byste byla nevěrohodná?

Ano, nemám.

Celý rozhovor čtěte v úterním vydání deníku Právo.