Ačkoliv Cimbál tvrdí, že je obětí justičního omylu, soud ho už v listopadu 2009 odsoudil na doživotí. Pražský vrchní soud mu později snížil trest na 25 let vězení.

Tragická událost začala 2. července 2005 když dívce, která cestovala z Náchoda do Liberce, ujel autobus a ona se rozhodla cestovat stopem. Nastoupila do Cimbálova vozu. Během cesty ji začal řidič osahávat, ale bránila se mu. Už během obtěžování neváhal použít násilí, nakonec jí způsobil 33 centimetrů dlouhou řeznou ránu na krku a dívka vykrvácela. Obával se totiž, že jeho předchozí sexuální ataky prozradí.

Opravdu jsem měl teď být nyní někde jinde, hrát v Ypsilonce, a ne zde. Dostal mě sem můj humor.Odsouzený

Pachatele se policii podařilo dopadnout až po třech letech poté, co se jí přihlásil Cimbálův známý a tvrdil, že se mu odsouzený k činu přiznal. Začal s kriminalisty spolupracovat a nechal si do auta namontovat odposlouchávací zařízení. I díky tomu měl soud k dispozici více než 40 hodin zvukových nahrávek, na kterých Cimbál o činu hovoří a přiznává se k němu.

Přiznání byl divadelní výstup

Nyní ale odsouzený tvrdí, že kamarádovi lhal a informace čerpal z televizního zpravodajství. Z jeho strany šlo prý o divadelní výstup, o film, který sám režíroval.

„Opravdu jsem měl teď být někde jinde, hrát v Ypsilonce, a ne zde. Dostal mě sem můj humor, který je špatný, zvrácený, černý, absurdní,“ opakoval ve středu několikrát v různých variantách Jiří Cimbál. Nestvůru z něj prý udělala média, on sám je prý zloděj, ale ne násilnický typ. „Jsem vlastně geniální mystifikátor, který oblbnul celou justici,“ ohodnotil se.

Obnovu procesu se snažil vyvolat požadavky na výslech dalších svědků a provedení nových znaleckých posudků. Nabízel se dokonce, že se podrobí jakékoliv metodě, včetně hypnózy či detektoru lži, která by posoudila jeho zdravotní stav.

Hádal se se soudcem

Verzi o divadelním výstupu před svědkem měla potvrdit i zpráva španělské policie, dosvědčující, že v období jeho pobytu ve Španělsku neevidují žádnou nevyjasněnou vraždu. Součástí Cimbálova přiznání, zaznamenaného v odposleších, totiž je i informace, že tehdy někoho zabil.

„Skutečnost, že v části své výpovědi lhal, není důkazem, že by celé přiznání mělo být nevěrohodné. Jeho doznání podporují i další důkazy. Při popisu skutku prý čerpal informace ze sdělovacích prostředků. Ale uváděl takové podrobnosti, týkající se poškozené, které v médiích nebyly obsaženy,“ uvedl soudce Jiří Vacek těsně předtím, než rázně ukončil odůvodnění rozhodnutí soudu. Odsouzený se s ním začal hlasitě hádat, skákal mu do řeči a nezmlkl ani přes soudcovo napomenutí a varování.