Článek
Jedná se o „historický skok z postkomunistických trosek let 1989 až 1990 k dnešnímu evropskému šampionovi růstu, který podle ekonomů nabízí poučení o tom, jak přinést prosperitu běžným lidem,“ napsala agentura AP.
Bez ohledu na řadu krizí, kterým Evropa za poslední tři dekády čelila, Polsko rostlo stabilně rychleji než většina západoevropských ekonomik i státy střední Evropy, včetně Česka.
Za rok 2024 vykázala polská ekonomika tříprocentní růst, což bylo nad průměrem EU, který činil 1,8 procenta, i nad českým jednoprocentním růstem HDP. Loni polská ekonomika zrychlila na zhruba 3,6 procenta, opět tak byl její růst vysoko nad průměrem EU i zlepšeným výkonem Česka (2,6 procenta). Nad třemi procenty by měl zůstat i letos.
Největší ekonomiku světa mají s více než 30 biliony dolarů USA, za nimi jsou s odstupem Čína, Německo, Indie, Japonsko a Velká Británie. První desítku loňského žebříčku nominálního HDP uzavírají Francie, Itálie, Kanada a Brazílie. Česko je na konci třetí desítky, zdejší ekonomika je zhruba dvaapůlkrát menší než polská.
Zatímco Polsko roste díky investicím, domácí poptávce a větší ekonomické dynamice, Česko podle analytiků brzdí velká závislost na Německu, slabší investice a opatrná fiskální politika.
Analytici ale zároveň upozorňují, že Polsko roste rychleji za cenu vyšších deficitů veřejných financí. „Obzvláště v posledních několika letech Polsko hospodaří s velkými rozpočtovými deficity a část jeho úspěchu je tedy vykoupena rostoucím dluhem,“ uvedl ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Ovšem při rychlém růstu ekonomiky se relativní zadlužení Polska příliš nezvyšuje. V roce 1995 dosahoval veřejný dluh vůči HDP 48 procent, nyní se pohybuje kolem 55 procent.
Češi rozhledny, Poláci dálnice
Polsko dlouhodobě využívá své strukturální výhody: je větší zemí s přibližně 38 miliony obyvatel, což z něj činí atraktivnější destinaci pro nadnárodní investory. Větší vnitřní trh znamená menší závislost na zahraniční poptávce, což bylo výhodou zejména v letech, kdy se ekonomika Německa zpomalila – a Česko, jehož export je velmi silně navázaný na německý průmysl, to rovněž pocítilo.
Klíčovou roli sehrál i způsob využití peněz z EU. Polsko dokázalo tyto prostředky lépe využít než Česko. Zatímco v tuzemsku byly často rozděleny do malých projektů, Polsko směřovalo prostředky do velkých investic: do dopravní infrastruktury, silnic, železnic, logistických center či průmyslových zón.
„S trochou zjednodušení lze říct, že my jsme si opravili sto náměstíček, oni do regionu přivedli dálnici,“ podotkl Hradil.