Článek
Zmocněnec Kooperativy Jiří Machourek naopak tvrdí, že miliónový úplatek byl před lety nabídnut jemu někým z Minaříkových lidí.
Rozplétání okolností autohavárie, při níž 15. května 1996 shořela na Ukrajině avie naložená optickými vlákny pojištěnými na 40 miliónů korun, se po letech zdá téměř nemožné.
Ze spisu se poztrácely důležité materiály, chybí například videodokumentace, kterou na místě nehody pořídili asi dva týdny po události policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).
Obžaloba, která Minaříka viní, že havárii zinscenoval, náklad záměrně nadhodnotil a poté zničil, aby mohl čerpat pojistku, stojí především na změně výpovědi řidiče nákladního auta Miroslava Valenty.
Ten původně hájil verzi o autohavárii, k níž mělo dojít poté, co najel na olejovou skvrnu. V roce 2001 však výpověď změnil a začal hovořit o přepadení, při němž náklad měli spálit přímo ukrajinští obchodní partneři Minaříka, tedy bývalí vysocí představitelé tajné služby KGB na Ukrajině Petr Jakovlevič Menžeres a Sergej Taraněnko.
Svědek: Bál jsem se o život, děti byly malé
Tuto verzi zopakoval Valenta také při úterním soudním jednání před Krajským soudem v Brně.
Do jednací síně ho přivedla eskorta, protože Valenta je v současné době ve vazbě kvůli podezření z jiného trestného činu, který měl spáchat při převozu zboží do Bulharska. "Bál jsem se o život, děti byly tehdy malé,“ vysvětlil Valenta, proč změnil svou původní výpověď z 90. let.
Zatímco Taraněnko v minulosti přijel do Česka a před soudem podpořil Minaříkovu verzi, Menžeres trpěl od poloviny 90. let vážnou chorobou a musel se podrobit několika náročným operacím. Procesu se proto vůbec neúčastnil a v polovině letošního května zemřel.
Minařík: Kooperativa si změnu výpovědi koupila
Podle Minaříka Kooperativa, která po léta odmítá pojistku vyplatit, získala změnu svědectví penězi. Advokát pojišťovny Machourek v listopadu 2001 uzavřel mandátní smlouvu s detektivní kanceláří Ludvíka Marguše, podle níž měl Marguš získat dokumenty, které budou mít zásadní význam pro posouzení, zda šlo o nehodu nebo úmyslné zničení nákladu.
Výsledkem měla být notářsky ověřená výpověď řidiče Valenty ze 6. prosince téhož roku. Valenta měl v březnu 2002 policii potvrdit, že ho už v září 2001 (po ukončení neúspěšného mimosoudního vyjednávání mezi Kooperativou a Minaříkovou společností MINK) kontaktoval Marguš s tím, že je zvykem pojišťoven odškodnit či odměnit svědka.
Nadstandardní vztahy?
Z dopisu středočeské expozitury ÚOOZ Městskému státnímu zastupitelství v Praze z 12. 6. 2002 navíc vyplývá, že policie o zaplacené svědecké výpovědi věděla z ústního jednání s ředitelem Kooperativy Josefem Vodou.
"V souvislosti s řízením u výše zmíněného soudu nás ing. Voda informoval, že došlo k dohodě mezi Kooperativou, a. s., a svědkem nehody Miroslavem Valentou. Předmětem dohody bylo, že za úplatu v celkové výši 1 260 000Kč ze strany pojišťovny Kooperativa, a. s., poskytne M. Valenta písemný záznam svědecké výpovědi, ve které bude pravdivě popsán průběh výše zmíněné havárie a podíl ing. P. Minaříka na ní,“ uvádí se v dopise podepsaném šéfem expozitury Richardem Vackem.
Prakticky totožné informace obsahuje i úřední záznam z jednání policistů ÚOOZ u ředitele Vody 28. 11. 2001, kde se hovoří o smlouvě mezi Machourkem a Margušem.
"Podstatou této smlouvy je, že pokud M. Valenta poskytne rozhodující důkaz o tom, že se v případě zmíněné havárie nejednalo o pojistnou událost, nýbrž o úmyslné zničení vozu, obdrží následně za podmínek uvedených v předmětné smlouvě odměnu 1 260 000 Kč,“ uvádí se v zápise podepsaném majorem Zdeňkem Rollem.
Podle Minaříka byly vztahy mezi Kooperativou a policií nadstandardní od samého začátku. ÚOOZ na Ukrajině nehodu vyšetřoval už dva týdny po havárii, přitom oznámení o podezření z trestného činu přišlo od Kooperativy na policii až 28. srpna 1996, tedy víc než tři měsíce po události.
Dokumenty ze spisu uloženého na státním zastupitelství, které v ověřené verzi v úterý soudu předal Minaříkův obhájce Milan Staněk, zůstanou mezi listinnými podklady, ačkoli zástupce Kooperativy Machorek žádal o jejich vyřazení.
Předseda senátu Krajského soudu v Brně Miroslav Novák pak hlavní líčení přerušil do 8. srpna, kdy hodlá vyslechnout další svědky.
Minařík: byl bych blázen
Někdejší prominentní agent Státní bezpečnosti, který za normalizace proslul plánem spáchat atentát na redakci rádia Svobodná Evropa, od začátku trvá na tom, že náklad byl zničen nešťastnou náhodou, a trvá na plném zaplacení pojistky.
"Byl bych blázen, kdybych takhle naivní podvod zinscenoval. V té době jsem byl ještě souzen kvůli Svobodné Evropě a jakékoli protizákonné jednání by mi přišlo draho,“ tvrdí Minařík.
Původní trestní stíhání, k němuž dala podnět pojišťovna, policie odložila už v září 1997. O rok později dokonce Kooperativa vyplatila Minaříkovi pojistnou částku ve výši 6,5 miliónu korun, kterou si sama vypočetla.
Firma Mink přesto trvala na vyplacení celé částky a obchodní spor skončil v roce 2000 u brněnského krajského soudu. Minaříkovi v kauze hrozí trest od pěti do dvanácti let.