Článek
Bostonská firma, která jako první zahájila už v březnu testy vyvíjené mRNA vakcíny na lidech, kdy zkoumala, zda nemá vedlejší účinky, také oznámila, že chce podat žádost u amerického Úřadu pro potraviny a léky (FDA), aby umožnil její použití v nouzovém režimu.
Do třetí fáze klinických testů se v USA zapojilo na 30 000 dobrovolníků. Polovina jich dostala vyvíjenou očkovací látku, polovina placebo. Covidem-19 se nakazilo 95 testovaných, ovšem jen pět z nich dostalo novou vakcínu, zbytek dostal placebo. Vážný průběh mělo jedenáct účastníků klinických testů, ovšem žádný z těch, kteří dostali vakcínu.
Účinnost vakcíny na koronavirus od BioNTechu a Pfizeru překonala očekávání
„Celková účinnost byla pozoruhodná. Je to velký den,“ řekl BBC hlavní zdravotní šéf v Moderně Tal Zaks. Jasné však zatím není, jak dlouho bude vakcína chránit očkované, i když Zaks řekl, že to „nevypadá, že by ztrácela účinnost“.
Z průběžných dat také neplyne, jak dobře chrání starší lidi. Zatím není jasné, zda látka jen blokuje hrozbu vážného průběhu nemoci, nebo brání i jejímu šíření.
Vakcínu proti koronaviru začali testovat na lidech. První byla Jennifer
Vakcína od Moderny se bude snáze transportovat a distribuovat, protože se uchovává při teplotě minus dvacet stupňů, zatímco ta od Pfizeru/BioNTechu při minus 75. Na to mnohá zdravotnická zařízení nejsou připravena.
Pfizer vydělá na vakcíně miliardy, má ji sedmkrát dražší než AstraZeneca
K dispozici by podle výrobce měla být v příštím roce asi miliarda dávek. V první fázi má jít o asi 20 milionů pro USA.
Stejně jako v případě Pfizeru jde také o mRNA vakcínu, která využívá části řetězce RNA viru. Ten se obalí tukem a může proniknout do buňky, která pak začne vytvářet protein, jímž virus napadá buňky. Na objevení proteinu zareagují T-lymfocity, které je začnou likvidovat. Bojují pak i s virem.